Záměry dnes představil při návštěvě Mostu ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Vláda by se podle něj měla v rámci posuzování surovinové politiky státu limity těžby zabývat v březnu. Mládek také hodlá navrhnout desetinásobné zvýšení náhrad obcím, kterých se těžba dotýká.
Mládek se v Mostě setkal se zástupci společnosti Severočeské doly ze skupiny ČEZ, odboráři a představiteli měst a obcí, kterých by se změny mohly dotknout. „Jednání mne utvrdila v přesvědčení, že varianta posunutí limitů pouze na dole Bílina se jeví jako nejvhodnější. U této varianty se totiž nejedná o prolomení limitů bez hranic,“ uvedl Mládek, podle kterého plán počítá s novými limity, které neohrozí lidská sídla.
Ministr připomněl, že v případě dolu Bílina se prolomení limitů dlouhodobě připravuje ve spolupráci a shodě s okolními obcemi. „Takže nevidím žádnou překážku,“ dodal. Prolomení limitů podle něj zajistí práci až pro osm tisíc lidí v letech 2030 až 2055. Změna navíc zajistí teplo pro čtyři miliony lidí závislých na centrálních výtopnách na hnědé uhlí, dodal.
Prolomení limitů v Bílině vítá i vedení Severočeských dolů, kterým důl patří. „Znamenalo by to jistotu za rok 2030, což je pro nás z hlediska udržení zaměstnanosti klíčové,“ řekl nový ředitel společnosti Ivo Pěgřímek. Severočeské doly ke konci roku propustily zhruba 230 lidí, nyní tak mají asi 2700 zaměstnanců. Letos firma další snižování stavů nechystá.
U dolů ČSA zůstává prolomení limitů stále nejisté
Zatímco u dolu Bílina panuje shoda, v případě dolu ČSA patřícího společnosti Severní energetická není prolomení limitů těžby vůbec jisté. Pokud se tak přece jen stane, je podle Mládka pravděpodobnější varianta pouze částečného prolomení a zachování Horního Jiřetína. „Pro velké prolomení nevidím politickou vůli,“ uvedl ministr.
Šéf resortu se ohledně limitů na dole ČSA začátkem března chystá na jednání se zástupci Litvínova a Horního Jiřetína, jejichž představitelé jsou dlouhodobými odpůrci rozšíření těžby. V případě prolomení limitů by se hrana těžební jámy dostala jen několik set metrů od hranic Litvínova. Mládek chce jednat i s představiteli Ústeckého kraje a také těžební společnosti.
Za jasné odmítnutí bourání obcí si Mládek vysloužil i pochvalu ekologů. Především rozšíření těžby na dole ČSA však považují za absurdní. „Poněkud překombinovaný je bohužel jeho alternativní nápad na omezené prolomení limitů těžby jižně od Jiřetína. Pokud víme, nikdo o podobnou variantu nestojí,“ říká vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.
Částečné prolomení limitů na dole ČSA totiž může být problematické také z ekonomického hlediska. Není jisté, zda by těžba vyžadující rozsáhlou přípravu byla vůbec rentabilní. „Na těžbu jsme připraveni. Důležité je, aby rozhodnutí padlo včas, ideálně ještě letos,“ řekla mluvčí Severní energetické Gabriela Sáričková Benešová.
Referendum je nutné jen u varianty „velkého prolomení“
Krajské referendum ohledně prolomení limitů by podle Mládka přicházelo v úvahu pouze v případě jejich velkého prolomení zahrnujícího likvidaci Horního Jiřetína. Podle Mládka však v současné době existují pouze dvě reálné varianty prolomení limitů. Buď budou upraveny jen na dole Bílina, nebo na Bílině a jen částečně na dole ČSA.
Mládek hodlá vládě navrhnout také zvýšení kompenzací obcím, kterých se těžba dotýká, a to ze současných 100 korun na 1000 korun z hektaru dobývacího prostoru nacházejícího se na jejich území. Opatření by podle Mládka mohlo začít platit už letos.
Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách zaručující městům a obcím, pod nimiž je uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány, byly stanoveny usnesením vlády v roce 1991. „Jejich absolutní zachování považuji v současné době za nerozumné,“ uvedl Mládek. O tom, že se v Česku limity těžby uhlí „dříve či později“ prolomí, je přesvědčen prezident Miloš Zeman. Ten v říjnu uvedl, že by podpořil referendum v Ústeckém kraji, které by otázku platnosti limitů řešilo.
