Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Litvě se začalo platit eurem, od půlnoci je členem eurozóny

  0:25aktualizováno  0:25
Litva se úderem půlnoci stala devatenáctým členem eurozóny. Příznivci eura věří, že to zlepší ekonomiku a posílí vazby se Západem. Kritici se obávají zdražování.

Litevský premiér Algirdas Butkevicius drží desetieurovou bankovku. Litva se stala 1. ledna devatenáctým členem eurozóny. | foto: AP

Očekává se, že členství v eurozóně litevské ekonomice pomůže, přestože eurozóna bojuje se stagnací ekonomického růstu. Mít stejnou měnu jako dalších 18 bohatších ekonomik by mělo usnadnit obchod a omezit rizika při investování pro cizince. Centrální banka odhaduje, že vládě se sníží náklady na půjčky o téměř jeden procentní bod, což bude mít pozitivní dopad i na soukromý sektor.

Bílý rytíř

Na národní straně litevských euromincí je zobrazen litevský státní znak, takzvaný Vytis (Bílý rytíř). Litva se stane 19. členem eurozóny 1. ledna 2015, po téměř jedenácti letech od svého vstupu do Evropské unie.

Litva se rozhodla umístit svůj znak zobrazující obrněného rytíře s taseným mečem na cválajícím koni na všechny euromince, tedy na mince v hodnotě jednoho, dvou, pěti, deseti, dvaceti a padesáti centů a jednoho a dvou eur. Na všech mincích je pod rytířem také název země v litevštině Lietuva. Okraj mince v hodnotě dvou euro navíc zdobí nápis LAISV?, VIENYB?, GEROV?, tedy svoboda, jednota a prosperita. Vytis se objevuje na litevských mincích již od 14. století.

Většina Litevců byla pro přijetí eura i kvůli tomu, že by to mělo posílit vazby země se Západem. Zároveň by tak pro ně měly zůstat otevřené pracovní trhy bohatších zemí.

V průzkumu ústavu Berent Research Baltic na konci listopadu podpořilo zavedení eura 53 procent dotazovaných, na konci září to bylo jen 47 procent. Naopak proti zavedení bylo jen 39 procent, v září až 49 procent. Průzkumu se zúčastnilo 1002 dotazovaných a statistická chyba je 2,5 procentního bodu.

Skeptici se obávají hlavně nedávných problémů eurozóny s vládním dluhem a ekonomické stagnace.

Novinář Pranciškus Šliužas, který je odpůrcem zavedení eura, označuje přijetí jednotné evropské měny za „jednu z nejhloupějších věcí všech dob“. Běduje nad tím, že Litva se vzdá některých svých národních pravomocí, jako je možnost určovat úrokové sazby a rozpočtový deficit.

Pro jiné jsou však podobné ekonomické argumenty druhořadé ve srovnání s problémy, jako je národní bezpečnost, zvláště obavy z rostoucí agrese Ruska. Spolu s Lotyšskem a Estonskem byla Litva téměř pět desetiletí okupována Sovětským svazem.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.