Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé nám tu závidí, dodanění platů nám přejí, zoufají si čeští lodníci

  10:00aktualizováno  10:00
Zničehonic mají na krku dluhy v řádu statisíců. Rodiny lodních zaměstnanců jsou na stát naštvané. Češi vydělávající v zahraničí totiž v drtivé většině případů musí odvádět daně tam. Výjimkou jsou však české posádky nizozemských a norských lodí a letadel. A právě na ně nyní pozapomenuté pravidlo dopadlo. Nyní řeší, jak z nepříjemné situace ven.

Remorkér Rio 2 pluje pod Albertovým mostem v Drážďanech. | foto: Zdeňka Trachtová, iDNES.cz

„Mám práci, manžela a syna půl roku nevidím. A za tu dřinu máme úředníkovi z finančního úřadu odevzdat barák, který jsme si vlastnoručně postavili?“ říká rozhořčeně Věra z Děčína, jejíž manžel pracuje na lodi už bezmála čtvrt století, syn od vyučení. Finanční úřad doměřením daně Čechům pracujícím na lodích v Nizozemsku způsobil spoustu potíží. Zaplatit několik desítek až stovek tisíc korun je pro většinu z nich neřešitelný problém (o problému jsme psali zde).

Dodatek z dob komunismu dohnal české lodníky. Mají platit statisíce

Budou muset český finanční úřad požádat o posečkání s placením daně a případně si domluvit splátkový kalendář. „Ve většině případů nepřekračuje doba posečkání tři roky,“ říká Blanka Poštová, daňová poradkyně z děčínské pobočky firmy Kodap. Na ni se již několik lodních pracovníků obrátilo. Platit budou muset za tři roky nazpátek.

Nyní si musí vyžádat vrácení již zaplacené daně z Nizozemska. Zkušenosti s tím má pan Martin, který si nepřál uvést celé své jméno. V Děčíně prý „šífákům“ lidé závidí, protože si v cizině vydělají víc než oni, a dodanění jim přejí. Martin za rok 2010 a polovinu roku 2011 musel českému finančnímu úřadu zaplatit 185 tisíc korun na dani a na penále 33 tisíc.

„Nebylo tak těžké v Nizozemsku požádat o vrácení daně. Tady ale zaplatíte mnohem víc,“ říká. Šel proto raději pracovat do Německa.

Mzda loďaře v Nizozemí není vysoká

Češi berou na nizozemských lodích zpravidla nejnižší mzdy, na které se vztahuje daň 8,5 procenta, zatímco v Česku se platí 15 procent z hrubé mzdy navýšené o pojistné. Daň tak může činit i víc než dvojnásobek toho, co v Nizozemsku.

Finanční úřad přitom na nesrovnalost v daních pana Martina přišel vlastně náhodou. V Česku má totiž také příjem z pronájmu činžovního domu, a musí tak podávat daňové přiznání, ve kterém oznamuje i své další příjmy ze zahraničí. „Každý rok jsem přiznával příjmy v Nizozemsku a nic se nedělo. Daně jsem musel vracet jen za rok a půl, protože by museli otevřít i dříve podaná daňová přiznání a přiznat, že dělali chybu,“ líčí Martin, který na devět měsíců tahanic s českým úřadem vzpomíná nerad.

„Úředníci finančních úřadů často sami neznají speciální dodatek, podle něhož čeští loďaři na nizozemských plavidlech platí daně jinde než ostatní Češi zaměstnaní v cizině,“ upozorňuje lodní kapitán Petr Bezvoda, který zastupuje „šífáky“ a snaží se ministerstvo financí přimět, aby k nim bylo vstřícnější.

Daní se v zemi, kde se pracuje. Loďaři jsou výjimka

Češi vydělávající v zahraničí tam v drtivé většině případů musí odvádět daně. To je obecné pravidlo, které potvrdí na každém finančním úřadě. Výjimkou jsou právě české posádky nizozemských a norských lodí a letadel.

„Pokud pracovník žije trvale v České republice, musí zde podat daňové přiznání, ve kterém uvede i zahraniční příjmy. A pokud v zahraničí podléhaly zdanění, už je znovu danit nemusí, vyjme je,“ říká Petr Frisch, daňový poradce z firmy Pro Factum Consulting. Jestliže ale dotyčný Čech pracuje a žije v zahraničí, na český berňák nic nehlásí.

Pokud poplatníci daň vyměřili a odvedli správně, může ji český finanční úřad kontrolovat a doměřit až tři roky od skončení lhůty pro daňové přiznání. Výjimečně deset let. Úřady obvykle chtějí daň tři roky zpátky, a to včetně penále a úroků z prodlení. Příslušenství daně se dá teoreticky odpustit na základě žádosti. Samotná daň ale nikoliv.

„Odpustit daň může ministr financí výlučně z důvodů nesrovnalostí při uplatňování zákonů v praxi nebo při mimořádných, zejména živelných událostech,“ říká Michal Žurovec, mluvčí ministerstva financí.

S důchodovým pojištěním to bývá snazší – platí se v zemi, kde dotyčný pracuje. Země Evropské unie mezi sebou informace sdílejí, takže v penzi se pak všechno sečte a dotyčný dostává částečný důchod z několika zemí zároveň.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.