Finanční správa chce po lodnících, aby na dani z příjmu za roky 2013 až 2015 doplatili celkem 56 milionů korun. Oslovila kvůli tomu 792 lidí.
„V rámci automatické výměny informací se vyměňují informace o tom, že daný subjekt měl v zahraničí nějaký příjem,“ vysvětluje Petra Petlachová, mluvčí Finanční správy, jak se úřad o daňové povinnosti dozvěděl. Informace za rok 2016 přijdou až ve druhé polovině letošního roku.
Že čeští zaměstnanci nizozemských lodí žádné daně v Česku neplatili, vyšlo najevo loni v září. Část z nich odvedla daně v Nizozemsku, to ale podle zákona neměli dělat. Když pak chtěly české úřady najednou od jednotlivců doplatit až stovky tisíc korun, řada z nich se dostala do potíží.
O splátkový kalendář zatím požádalo 57 lidí. Zástupci lodníků se obrátili na ministra financí, aby jim daně v Česku odpustil. Jenže to je ze zákona možné jen při přírodní katastrofě nebo nesrovnalostech v daňových zákonech. Těm, kteří splní podmínky, může odpustit Finanční správa alespoň pokutu a úrok z prodlení. Dosud o to požádalo 38 lidí.
Lodníci, kteří daně v Nizozemsku odvedli, mohou tamní finanční úřad požádat o vrácení, aby nedošlo ke dvojímu zdanění. „Vyřizujeme vrácení daně pro desítky lidí v Děčíně a v Liberci. V průměru žádají o vrácení jednoho tisíce eur,“ říká daňová poradkyně Blanka Poštová z firmy Kodap.
S příjmy kolem dvou tisíc eur měsíčně se čeští lodníci v Nizozemsku vejdou do nejnižších daňových pásem (8,4 a 12,25 procenta). Některým díky daňovým slevám a nízkému příjmu dokonce vyšla daň nulová. Oproti tomu v Česku se na ně vztahuje jediná sazba patnácti procent počítaná ze superhrubé mzdy. Daň tak vychází výrazně vyšší.
