V samotném prosinci inflace meziročně zpomalila na 0,1 procenta, v listopadu byla o pět desetin procentního bodu vyšší. Informoval o tom v pátek Český statistický úřad. Analytici takový vývoj očekávali.
Proti listopadu spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta, a to zejména kvůli nižším cenám v dopravě. Podle statistiků se na tom podepsalo výrazné zlevnění pohonných hmot, které bylo největší od prosince 2008. „Benzín zlevnil téměř o 2 koruny na litr, resp. 5,4 procenta, cena nafty se snížila o 1,60 koruny na litr, resp. 4,4 procenta. Příčinou je prudký propad cen ropy,“ uvedl ekonom Deloitte David Marek.
Zlevnily ale i oděvy a obuv, některé potraviny a nealkoholické nápoje. Naopak zdražilo například ovoce, čokoláda, víno a pivo. Vyšší byly i ceny pracích prostředků, nových aut nebo poštovních služeb.
V meziročním srovnání vývoj inflace ovlivnil především vyšší meziměsíční růst cen v prosinci 2013 než v prosinci 2014. Týkalo se to především cen potravin a nealkoholických nápojů, které z listopadového meziročního růstu o 1,5 procenta přešly v prosinci v pokles o 0,5 procenta, uvedl ČSÚ.
ČNB kvůli nízkému růstu cen může znovu zasáhnout
Za celý loňský rok dosáhla inflace 0,4 procenta. „Sama o sobě tedy znamená i nižší impuls například pro letošní růst mezd. Na druhou stranu za nízkou inflací stojí položky, za něž domácnosti utrácejí poměrně velkou část svých rozpočtů. Zlevněním tak skutečně ušetří a mohou své peníze vynaložit jinak. Nízká inflace tak nakonec podporuje spotřebu domácností,“ podotkl analytik ČSOB Petr Dufek.
I v příštích měsících se má růst cen podle ekonomů pohybovat těsně nad nulou. Analytici zároveň upozornili, že opět hrozí deflace. To podle nich může vyvolat reakci České národní banky v podobě úpravy režimu devizových intervencí.
„Pokud se dopady ropného šoku budou soustředit převážně jen do cen benzínu a nafty, mohla by ČNB zůstat pouze u časového prodloužení intervenčního závazku. Pokud se však pohonné hmoty začnou ve větší míře promítat do cen dalších výrobků a služeb, ČNB zřejmě zareaguje posunem intervenčního závazku směrem k vyšší úrovni kurzu koruny vůči euru,“ uvedl například analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
