"Je třeba si uvědomit, že v číslech je započítaná privatizace Českého Telecomu a peníze za Unipetrol. Když tyto částky odečteme, dostaneme se zhruba na úroveň předchozího roku," komentoval čísla David Navrátil z České spořitelny.
Privatizace Českého Telecomu, kterou koupila španělská Telefónica vynesla 82,6 miliardy korun (více zde). Prodej Unipetrolu polské PKN Orlen dalších 14,7 miliardy - více zde
I tak je ale výsledek pozitivní, shodují se ekonomové. "I po očištění o privatizaci je to velmi dobrý výsledek. Investic do ČR přiteklo hodně," potvrzuje i Davidl Marek z Patria Finance s tím, že čísla se odrazí i ve výsledcích HDP.
Další miliardová investice se do Česka chystá v podobě nové automobilky Hyundai, která by měla vyrůst na severu Moravy v Nošovicích. I když podle některých ekonomů se nedá počítat, že by v nejbližších letech přišly do ČR další investice podobného rozsahu (více zde), podle Navrátila je z čísel patrné, že zahraniční investoři mají o Česko pořád zájem.
"Zájem nijak nepolevuje a podle mých odhadů bude další vývoj hodně podobný loňskému roku," odhadl Navrátil. "Projevuje se tu efekt sněhové koule. Kdy minulé investice lákají další. I za Hyundai by na Ostravsko mělo přijít několik jeho tradičních dodavatelů," řekl.
Menší firmy nahradí obry
Právě automobilky jsou novým fenoménem, který dokázal přitáhnout další firmy. V Kolíně už rok například vyrábí svoje tři malá auta do města TPCA. - více zde
"Pravděpodobnost, že by přišla další automobilka se ale poměrně snižuje, mimo jiné proto, že už tady nejsou pracovníci, nikdo, kdo by v těchto továrnách pracoval," říká Navrátil. Proto se domnívá, že Česko se stane cílem především menších investorů.
"Pro ekonomiku to je lepší. Vždy je výhodnější mít průmysl diverzifikovaný, aby se snížilo riziko, že v případě problémů se ekonomika destabilizuje," uvedl.
Z údajů České národní banky vyplývá, že poměrně velká část investic tvoří takzvaný reinvestovaný zisk, tedy peníze, které v ČR investují firmy, které už v zemi působí. Podle ČNB loni tvořil 78,2 miliardy.
"Ve skutečnosti nejde o přelití zahraničních investic přes hranice, ale o užití části vytvořeného zisku. Z hlediska růstu ekonomiky nicméně není rozdíl, zda sem peníze přijdou ze zahraničí nebo zda je firma investuje z prostředků, které tu už dříve vydělala," dodal Navrátil.
Právě tato položka bude mít zřejmě v budoucnosti na zahraničních investicích stále větší podíl. Stejně jako bude přibývat firem, které v Česku jen rozšiřují vlastní aktivity, na úkor těch, které sem nově přicházejí.
Přímé zahraniční investice za rok 2005 | ||
Region |
Reinvestovaný zisk (mld. Kč) |
Celkem (mld. Kč) |
Svět | 78,2 | 263,2 |
EU 15 | 70,62 | 228,99 |
Belgie | 3,93 | 4,42 |
Dánsko | -0,54 | -0,31 |
Finsko | 0,16 | 0,62 |
Francie | 3,65 | 5,27 |
Irsko | 0,13 | -0,07 |
Itálie | 0,25 | 0,69 |
Lucembursko | -0,33 | 3,7 |
Německo | 22,77 | 26,7 |
Nizozemí | 23,7 | 47,53 |
Portugalsko | 0,09 | 0,08 |
Rakousko | 10 | 11 |
Řecko | 0,02 | -0,76 |
Španělsko | 5,01 | 117,6 |
Švédsko | 1,3 | 6,9 |
Velká Británie | 0,318 | 5,53 |
Nové členské země | 4,857 | 18,67 |
Kypr | 0,78 | -1,35 |
Maďarsko | 0,21 | 0,173 |
Malta | 0,05 | -1,1 |
Polsko | 1,69 | 16,83 |
Slovinsko | 0,04 | 0,19 |
Slovensko | 2,08 | 3,82 |
Zdroj: ČNB, Pozn: záporné cifry se u přímých investic mohou objevit ve třech případedech: 1) Pokud firma vykáže ztrátu. 2) Pokud firma ukončí podnikání v ČR - tzv. dezinvestice. 3) Pokud česká dcera poskytne zahraniční matce úvěr |