Němci jsou trochu naštvaní. Přestože oficiální politikou Berlína a Evropské unie je boj proti daňovým rájům, tento týden schválili ministři financí zemí platících eurem vstup dalšího z nich - Lotyšska - do eurozóny.
Lotyšská vláda premiéra Valdise Dobrovkise totiž současně s posledními přípravami na vstup do eurozóny provedla potichu daňovou reformu, která udělala ze země podobně přitažlivý ráj pro investory, jakým byl před krachem svého bankovního systému Kypr.
Podle reportáže Spiegel online z Rigy bude Lotyšsko zisky firem danit pouze patnácti procenty, což je po Irsku a Kypru třetí nejnižší zdanění v eurozóně. Tím to ale zdaleka nekončí.
Nulové daně pro holdingy
"Holdingy, tedy firmy, které drží akcie jiných firem, získají díky lotyšským daňovým zákonům ještě jiné výhody. Od počátku roku 2013 jsou jejich zahraniční příjmy z dividend a kapitálový zisk z prodeje akcií zcela osvobozeny od daní, podobně jako další převod těchto zisků do jiných zemí," uvádí německý týdeník.
Euro lotyšskému bankovnímu systému samozřejmě pomůže. "Je to známka kvality Lotyšska jako bankovního trhu," říká rižský bankovní manažer Ilja Sucharenko. "Euro přichází a kapitál ho bude následovat," slibuje si manažer.
Markus Meinzer, analytik Tax Just Network, dal Lotyšsku přezdívku "Lucembursko pro chudé". "Lotyšsko nabízí mnoho způsobů, jak se legálně vyhnout placení daní," cituje Meinzera německá rozhlasová stanice Deutsche Welle.
Rusové, Kazaši, Ukrajinci, Bělorusové
Nejvíce zájmu o lotyšský daňový přístav jeví Rusové, kteří před několika měsíci ztratili krachem Kypru bezpečný úkryt pro své peníze. Riga má pro ně navíc výhodu v tom, že je prakticky ruskojazyčným městem, velice dobře dosažitelným i z dopravního hlediska. "Lotyšsko se od devadesátých let mění v regionální bankovní centrum pro bývalé státy Sovětského svazu," vysvětlila stanici Tatjana Lutinská z kanceláře Prime Consulting.
"Díky příznivým změnám daňových zákonů a přijetí eura zájem klientů výrazně vzrostl. Dostáváme stovky dotazů z Ruska, Běloruska, Kazachstánu a Ukrajiny. Mnoho klientů chce provést transfer kapitálu z Kypru do Litvy. Už teď jsme lepší adresa než Kypr," dodává.
Další Kypr, další průšvih?
Mnozí ale nadšení z lotyšských plánů nesdílí a mají před očima problémy, které už eurozóně přinesly krachy Kypru a možné problémy Malty.
Podle Spiegel on-line už do Lotyšska přišlo nejméně deset procent kapitálu, který byl soustředěn na Kypru. Jak uvádí s odvoláním na analytiky server tohoto významného německého týdeníku, může Lotyšsko a další daňové ráje destabilizovat unijní ekonomiku.
Kypr zatím stál země eurozóny asi 10 miliard euro pomoci, kterou musely zachraňovat krachující bankovní systém tohoto malého ostrovního státu.
