Reklama

Islámský stát loví mladé muslimy na YouTube, říká developer Sekyra

  • 156
V Evropě je padesát milionů muslimů, musíme se naučit s nimi žít, říká developer Luděk Sekyra a varuje před populisty. „Jednoduchá hesla, že je třeba se jich zbavit, nefungují,“ myslí si byznysmen, který přispívá statisíci eur na program „deradikalizace“ mládeže. Terčem verbířů džihádu v belgické čtvrti Molenbeek jsou totiž zejména lidé mezi 14 a 17 lety.

Jeden z nejbohatších Čechů se nedávno rozhodl podpořit statisíci eur neziskovou organizaci Foyer, která působí v problematické čtvrti Molenbeek už od roku 1969. Pohnutky rozebíral v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel.

Občanská platforma dělá osvětu v muslimských čtvrtích v evropských metropolích a snaží se uchránit mladé muslimy před verbíři Islámského státu, kteří se je snaží zradikalizovat. Jedním z nejproblematičtějších míst je bruselská čtvrť Molenbeek. Přebývá v ní na sto tisíc muslimů, z toho 40 procent je nezaměstnaných. Foyer, kam poslal Sekyra stovky tisíc eur, se je snaží zapojit do normálního života, pořádá sportovní a kulturní akce, ale natáčí také na YouTube videa, v nichž varuje před propagandou islamistů.

„Molenbeek je tavicím kotlem integračních problémů,“ míní Sekyra. Osvětová videa jsou protikladem videí na YouTube, kterými IS verbuje mladé muslimy v této čtvrti, především ty mezi 14 a 17 lety, uvedl podnikatel. „Mladí muslimové mají pocity opuštěnosti. Jsou křehcí a náchylní k radikalizaci a mohou podlehnout svodům,“ řekl.

Fotogalerie

Reklama

Sekyra varuje před zjednodušováním celého problému. Na jednu stranu je podle něj nutná regulace přílivu uprchlíků, sám však nevidí rychlé řešení. Islám podle něj musí projít reformou, podobně jako kdysi křesťanství, které začalo být liberálnější.

„Jde o to, zda populisté nabízí nějaká řešení. Za řadou teroristických útoků jsou muslimové ve druhé třetí generaci. Kontrola hranic je nutná. Nelze ale říct, že jediným zdrojem terorismu jsou migranti. V Evropě je padesát milionů muslimů, musíme řešit soužití s nimi. Jednoduchá hesla, že je třeba se jich zbavit, nefungují,“ uvedl v Rozstřelu.

„Musíte u lidí prosadit, aby si byli vědomi určité občanské identity, nejen kolektivní náboženské identity. Primárně necítí loajalitu ke státu, kde žijí, ale k náboženské nebo etnické komunitě. To je problém. Vidíme to i u lidí, kteří jsou relativně spokojeni se svým životem,“ řekl. Příkladem je podle něj podpora autoritativního vládnutí Erdogana v Turecku ze strany muslimů, kteří spořádaně žijí v Německu.

Sekyra uvedl, že se zabývá reciprocitou, spravedlností a altruismem ve veřejném prostoru a na toto téma dokončuje knihu. Podle něj je otázka náboženství ve veřejném prostoru velmi důležitá. „Mysleli jsme si, že technologie a vítězství sekulárního světa je definitivní. Ukázalo se, že tyto tradice jsou silnější, vrací se,“ vysvětlil, proč se tématu začal věnovat.

Vlivný podnikatel před rokem 1989 působil v KSČ a jeho jméno se objevovalo v 90. letech i po boku kontroverzních politiků a lobbistů, například Františka Mrázka. „Každý si prochází nějakým vývojem. Mnoho podnikatelů z 90. let přišlo do styku s lidmi, jejichž minulost a budoucnost jsme nebyli schopni identifikovat. Dnes je transparentnější doba, víme, s kým podnikáme a bavíme se,“ vyjádřil se k tomu.

Celý Rozstřel s Luďkem Sekyrou:

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

156 příspěvků v diskusi

Reklama