Dolní hranice levnějších modelů těchto univerzálek je asi na sedmi tisících korunách.
Levnější, až pod pěti tisíci korunami, jsou lyže pro nenáročné rekreační ježdění (easycarver), v domácí produkci cenově sestupující až k velmi přijatelným třem a půl tisícům. Vyhovují pro menší rychlosti, měkčí sníh a upravené tratě, dobře se na nich budou cítit lehčí lyžařky a lyžaři, některé z nich se coby nové a nabroušené chovají až překvapivě zdatně. Mají ovšem svůj limit daný konstrukčně: jsou to vesměs levné vypěňované konstrukce (natlačený a vytvrzený polyuretan) s nízkou tuhostí a omezenou životností. Příležitostný lyžař však nebývá rabiját a jeho nárokům postačí.
Předcarvingové lyže jsou beznadějně zastaralé
V obchodech tu a tam najdeme lyže ještě levnější. Už svým tužkovitým nevykrojeným tvarem připomínajícím prkno a občas i nánosem prachu dávají tušit, kolik uhodilo.
Pro toho, kdo se potřebuje spíše sešoupat od bufetu na kopci k restauraci v údolí, jsou vhodnější lyže z půjčovny, pro lyžařsky trochu poctivější také, a ještě náročnější jezdec je už rychlým krokem obejde. Ač netknuté, jsou morálně po smrti.
Zákazníka zvyklého na kouzlo secondhandů samozřejmě napadne i bazar. Zejména v říjnu, kdy v nich sezona začíná, nabízejí i s vázáním lyže, jejichž takřka stejný nový sourozenec stojí skoro dvojnásobek.
I mezi použitými lyžemi lze sehnat velmi slušný pár, který dokáže splnit přiměřená očekávání. Je třeba si ale uvědomit, že většinu těchto lyží přivážejí tuzemští podnikatelé na jaře, kdy je vyřazují alpské půjčovny, a že první probírku tohoto jednorázového přídělu udělá sám dovozce-obchodník a jeho známí a přátelé. Všechno dobré samozřejmě vyzobat nemohou, o to se však postupně starají čekající zájemci. Těsně před Vánocemi a jarními prázdninami už zbývá probraný zbytek staršího data a v horším stavu.
Objevují se dokonce i lyže závodní, jejichž cenou by se slabší lyžař neměl nechat zlákat. Vesměs totiž vyžadují k prohnutí značný tlak, dosažený až při vyšší rychlosti a správném postoji, a pro rekreační jízdu jsou tak nevhodné.
Koupě lyží na inzerát nebo na některé z burz je variantou nejriskantnější a nelze ji doporučit. Zákazník neví, co se s nimi stalo, a o prodávajícím obvykle ví stejné nic. Jakákoliv reklamace tedy nepřichází v úvahu.
Co takhle počkat na pokles cen?
Pokud chceme nové lyže na probíhající sezonu, nelze si dělat přehnané iluze. Dovozci přivážejí zboží na základě objednávek, v nichž jsou obchodníci velmi opatrní, a tak nelze za normálních klimatických podmínek spoléhat na velký přebytek lyží na trhu. Některých modelů a určitých délek bývá někdy dokonce nedostatek.
Každý rok se ovšem na světě vyrobí o něco více lyží, než prodá, a tak se lze setkávat s jednorázovými akcemi, při nichž se průmysl i obchod tohoto přebytku zbavují.
Při jisté šikovnosti a protřelosti lze v cizině sehnat určité lyže za neuvěřitelně výhodnou nákupní cenu a ty pak prodávat za částky někdy až ohromující.
Leckdy to jsou levnější modely vyvzorované speciálně pro velké obchodní řetězce, jako je například Intersport, jindy modely stažené z trhů jiných zemí.
Vzhledem k bouřlivému vývoji, který lyže za několik posledních let prodělaly, je vhodné soustředit se, samozřejmě kromě lyží nových, na modely ročníku 98/99. Některé z nich je možné vyzkoušet i v půjčovnách.
Je dobré nezapomenout při jakémkoliv nákupu, že nový výrobek je jistota, použitý lákavé riziko, a přitom lyže za pět i dvacet tisíc mají své jezdce.
Lyžování je krásné na starých i nových lyžích. Na těch druhých je však podstatně příjemnější Ivan Sosna
Nové lyže se v sezoně nezlevňují
Vtuzemských podmínkách s poměrně skromnými obchodními přirážkami nelze očekávat žádné dramatické slevy, známé z ciziny nebo u jiného sportovního zboží. Na nové lyži zkrátka nejde od listopadu do ledna nijak závratně ušetřit.
Na jaře nebo v létě je možné výrazně zlevněné lyže najít, ale to není strategie pro tuto zimu. I tak je to věc buď náhody, nebo naopak znalosti místních poměrů.
TEST DNES
Testy dražších lyží převzaté z německého Skimagazinu vycházejí každý rok v listopadu, loni byly uveřejněny 10. (sjezdovky) a 17. listopadu (běžky). Letos vyjdou společně 29. listopadu.
Mezi běžkami se minulý rok stal vládcem žebříčků Fischer. Nejprodávanější lyže na tuzemském trhu Sporten nebyly zkoušeny, ale podle vedoucího testovacího týmu Herberta Kloseho zřejmě byly oblečeny do kabátů značek Rossignol a Karhu. Obě značky skončily uprostřed pomyslného závodního pole. Na posledních místech pravidelně končily estonské běžky Visu.
Mezi turisty a kondičními běžci se stále více prosazují skluznice se šupinami, které není potřeba na stoupání mazat.
U sjezdovek se nelze splést ve značce Atomic, protože žádný její model nedostal jiné hodnocení než nejlepší. V několika posledních letech se ukazuje, že v cenách nad deset tisíc korun nelze koupit vyloženě špatné sjezdovky.
Návštěva bazaru připomíná loterii
Vbazarech je největší koncentrace zastaralých lyží nevykrojené konstrukce (tedy z doby předcarvingové).
V zásadě lze říci jediné: berte pouze tehdy, jste-li lyžař na úrovni cyklisty spokojeného na legendárním kole UkrajinaProblémem drahých i levných ojetých lyží je navíc špatné zacházení v minulém životě.
Jde zejména o hrany poškozené a srovnané za cenu velkého ubrání materiálu a vůbec silně zbroušené především ze strany skluznice. Taková zeslabená hrana může v boulích snadno prasknout. Hlavně u levnějších bývá problematické držení šroubů vázání.
(sos)
"Velmi dobře fungovala všechna vázání," uvedl tehdy technik Marek Bidlas, který vedl laboratorní zkoušky v jabloneckém Strojírenském zkušebním ústavu. Pro trochu zkušenější lyžaře tak není těžké většinu popsaných závad odhalit přímo v obchodě. V cenové kategorii do dvou tisíc korun nebylo loni možné koupit žádné carvingové lyže.
Tuzemské půjčovny nabízejí špatná vázání
Velkou konkurencí prodejcům levných lyží jsou půjčovny. Podle počtu prolyžovaných dnů se vždy vyplatí spočítat, zda by nebylo lepší si lyže půjčit. Za stejnou cenu by možná zákazník mohl lyžovat na daleko lepších modelech.
(sos)
"Pět párů z dvanácti testovaných mělo prakticky nefungující vázání," říká o výsledcích zkoušek vedoucí skupiny sportovních potřeb Strojírenského zkušebního ústavu v Jablonci nad Nisou Aleš Pleskot. Dalším problémem byly téměř u všech tupé hrany a nenamazané skluznice. Špatné lyže přitom nepocházely jen z půjčoven, které sídlily v papundeklových domečcích u vleku, ale také ve velkých renomovaných střediscích.
Ve velkých půjčovnách bývají k dispozici kromě sjezdovek (200-300 Kč za komplet/1 den) i běžky (150-200), saně, dětské boby, brusle a v poslední době i sněžnice.
Půjčovny jsou v každém středisku v Krkonoších a Jizerských horách, ve velkých střediscích na Šumavě a na ostatních horách je občas těžké je najít.
(kt)
