Diplomatická prohlášení představitelé vlády dávkují jako uspávací lék, který možná zabírá na část obyvatel. Pro trhy a evropské politiky je to ale jasně negativní signál a vrhá zemi do nepříjemné politické i ekonomické izolace.
"Bez dohody s MMF a EU se Maďaři neobejdou a měli by se svými zachránci rychle najít společnou řeč. Problém je, že sada sporů s Unií, Měnovým fondem nebo ratingovými agenturami je vyčerpávající a v Maďarsku oživuje historický pocit křivdy a izolovanosti. Pokud ho bude vládnoucí strana ještě přiživovat, přeroste maďarská ukřivděnost v další 'velký' evropský problém," myslí si hlavní ekonom Era poštovní spořitelny Jan Bureš. Například poslední lednové snížení ratingu maďarská vláda označila jako finanční spiknutí proti národu.
Výnosy desetiletých dluhopisů Maďarska jsou neudržitelně vysoko. Zdroj Bloomberg.
Jak snížit dluh? Znárodnit úspory lidí
S rozpočtem je na tom současné Maďarsko lépe než v roce 2008, kdy muselo žádat o pomoc v zahraničí. Má to ale háčky. K loňskému přebytku vládních financí (zhruba 2 % HDP) si totiž země dopomohla podivnými kroky, maskujícími skutečnost. Koncem roku 2010 znárodnilo Maďarsko úspory svých obyvatel na důchody v penzijních fondech a tyto peníze použilo na látání děr v rozpočtu. Kdo si dobrovolně úspory pod stát nepřevedl, tomu hrozilo, že přijde až o 70 procent důchodu. Vláda také zavedla selektivní daně na vybraná odvětví a zdanila nadnárodní firmy.
Pod palbou kritikyMaďarsko sice nefalšovalo statistiky jako Řecko, ale k přebytku si dopomohlo znárodněním důchodů. |
"Nakrátko si těmito kroky (Maďarsko) pomohlo, ovšem za cenu potíží v budoucnosti. Země aspiruje na to, aby se dostala do učebnic ekonomie jako odstrašující případ," hodnotí ekonom Patria Finance David Marek. Jednorázová kouzla s čísly letos pominou a podle Patrie se Maďarsko opět vrátí do deficitu kolem tří procent.
V kontroverzních rozhodnutích maďarská vláda Viktora Orbána, jehož pravicová strana Fidesz získala po volbách v roce 2010 ústavní většinu, pokračuje i v poslední době. Například změnou ústavy, kterou vláda posílila svou moc, nebo změnou zákona o centrální bance. Nepomohla ani hlasitá kritika ze zahraničí, že zákon o centrální bance podkopává nezávislost této instituce. "Taková politika zahraniční investory právem děsí," říká ekonom Jan Bureš.
Ekonomiku stále tíží trh s hypotékami
Maďarskou ekonomiku trápí velké zadlužení domácností, které si braly půjčky v cizích měnách, ale kvůli oslabujícímu forintu je nebyly schopny splácet. Maďarsko proto dočasně do konce loňského roku zafixovalo kurz, který umožnil lidem refinancovat půjčky za výhodnějších podmínek (kurz 250 HUF/EUR). To ale pomohlo jen někomu.
Půjčky v cizích měnáchZadlužené domácnosti stále tíží ekonomiku. Stát pomohl s hypotékami jen těm nejbohatším. |
"Situace na maďarském úvěrovém trhu zůstává velmi špatná, výměna hypoték v cizích měnách za domácí za uměle stanoveného kurzu pomohla či pomůže jen těm nejsolventnějším dlužníkům," říká analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Zakotvení kurzu navíc přivodilo ztráty zahraničním bankám. Například rakouská Erste Bank Group vytvořila loni na podzim opravné položky za 200 milionů eur. Podobně už se podle Hatlapatky zachovaly i ostatní banky navázané na hypotéky v Maďarsku.
Význam maďarské ekonomiky není nijak velký, problémem jsou ale podle Hatlapatky obavy z rozšíření nákazy. "ČR by bohužel na pád maďarské ekonomiky velmi doplatila, především skrze odliv zahraničních investorů z celého regionu," dodal ekonom.
Úprk investorů už podle Davida Marka začal. "Důvodem, proč je nyní kurz koruny relativně slabý vůči euru, je právě kvůli guláši v maďarské hospodářské politice, který odrazuje investory, z nichž někteří raději opouštějí celý region." Jinak řečeno: investoři příliš nerozlišují mezi Maďarskem, Polskem a ČR a problémy jako korupce nebo izolace se jim mohou zdát podobné ve všech třech zemích.
"My se tomu můžeme divit, ale kolik z nás ví, jaké jsou rozdíly v zahraniční politice Austrálie a Nového Zélandu?" uvažuje ekonom.
