Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Evropa má svoje Panama Papers. Malta Files míří do nejvyšších pater politiky

  10:20aktualizováno  10:20
Na Maltě, v nejmenším státě eurozóny, mohou obratné firmy platit nejnižší korporátní daň z celé EU – pouhých 5 procent. Na možnosti, které maltský daňový systém skýtá, upozornili koncem minulého týdne novináři ze skupiny European Investigative Collaborations (EIC). Dle jejich zjištění daňovou optimalizaci využívali i lidé úzce spojení s politickými špičkami, například zeť tureckého prezidenta Erdogana.

Výzdoba v katedrále svatého Jana ve Valletě na Maltě. | foto: Michaela Červená, iDNES.cz

Maltský daňový systém se od těch, které fungují v proslavených daňových rájích, výrazněji neliší. Společnost se sídlem v Praze, Londýně nebo Paříži může otevřít mateřskou společnost se sídlem na Maltě, která je v případě nejvyšší daňové sazby zatížena 35procentní daní. Pokud však akcionáři dané společnosti na Maltě nesídlí a ­velká část obchodních operací probíhá mimo území ostrova, tamní daňová správa může firmě vrátit až šest sedmin zdaněných peněz (výše vratky se liší podle charakteru podnikání). V ­praxi to v mnoha případech z Malty dělá zemi s pětiprocentním daňovým zatížením. Průměrná korporátní daň v Evropské unii je přitom dosahuje podstatně vyšší, 22 procent.

Kauza Malta Files, za níž stojí stejná iniciativa novinářů jako za loňskou aférou Panama Papers, na sebe strhává podobnou pozornost. Podle nejnovějších zjištění totiž výhodného zdanění na Maltě využívali i lidé napojení na nejvyšší patra politiky. Je mezi nimi například syn někdejšího maltského premiéra Lawrence Gonziho David, ruský miliardář Oleg Bojko nebo Berat Albayrak, zeť tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příběh manžela nejstarší Ergdoganovy dcery Esry je přitom zdaleka nejzajímavější.

Turecký ministr v podezření

Albayrak, který od roku 2015 stojí v čele tureckého ministerstva pro energetiku a přírodní zdroje, je zároveň někdejším generálním ředitelem konglomerátu Calik Holding, který díky maltskému daňovému systému nezdanil miliony eur. Server The Black Sea, jehož novináři se společně s desítkami kolegů ze 16 zemí na odhalování tzv. Malta Files (“Maltské dokumenty“) podílejí, systém pletich popsal.

Korporátní daně ve vybraných státech Evropy
státvýše korporátní daně (%)
Česko19
Francie15-36
Německo22-33
Nizozemsko20-25
Slovensko22
Spojené království 19

Calik Holding vlastněný Ahmetem Calikem - tureckým magnátem a přítelem prezidenta Erdogana - sídlil v ­zóně volného obchodu v Dubaji, kde nemusel platit korporátní daně. Pokud by však chtěl zisky dostat do Turecka, podléhaly by 20procentnímu zdanění. Tomu se společnost chtěla vyhnout.

Zřídila proto filiálky na Maltě. Vzhledem k tomu, že podnikala mimo Maltu a ani její akcionáři neměli maltské občanství, mohl holding na Maltě uplatnit daňovou vratku. Ve výsledku tak své zisky zdanil pouhými pěti procenty.

V době, kdy byl Erdoganův nynější zeť již ve vysokých patrech turecké politiky, přišla daňová amnestie. A díky ní minimálně zdaněné miliony eur přitekly do tureckých bank.

Maltští politici systém brání

Po loňském účetním skandálu panamské společnosti Mossack Fonseca rezignoval například islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson a horko bylo i blízkému okolí Vladimira Putina nebo Davida Camerona.

Současný maltský premiér Joseph Muscat ale daňový systém ve své zemi hájí. „Budu bránit Davida Gonziho (syna někdejšího maltského premiéra), stejně jako budu nadále hájit Maltu,“ řekl premiér začátkem týdne. Obdobně se vyslovil tamní ministr financí Edward Scicluna. Ten daňové zvýhodnění ostrova zdůvodňuje nedostatkem nerostných surovin a geografickou polohou.

Jak Malta mohla pomoci od placení daní v Turecku

„Evropské unii trvalo měsíce, ne-li roky, než prohlásila náš daňový systém za přijatelný. Není v rozporu s unijními pravidly. Jsme proti daňovým únikům. Malta pouze nabízí pokročilý daňový systém, díky němuž může konkurovat jiným zemím,“ uvedl Scicluna pro maltský list Independent.

Tamní politici navíc zdůrazňují, že Malta měla stejná daňová pravidla v době vyjednávání o vstupu do EU. A argumentují tím, že daňové zvýhodnění mají také další evropské země, jako je Kypr, Nizozemsko nebo Lucembursko.

V Panama Papers už může pátrat každý

Maltského systému ovšem využívají i pochybné společnosti, u nichž panuje podezření z praní špinavých peněz. Jednou z nich je úvěrová společnost ruského miliardáře Olega Bojka 4Finance, která za abnormálně vysoké úroky poskytuje takzvané půjčky na ruku. Jenom za rok 2015 podle deníku Malta Today firmy díky Maltě ušetřily na daních čtyři miliardy eur.

Přestože popsané daňové schéma není nezákonné, Malta dodnes nesplnila všechny podmínky EU zamezující daňovým podvodům.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Česko v pololetí získalo z EU o 16,7 miliardy korun více, než zaplatilo

Česká republika získala v pololetí z rozpočtu Evropské unie o 16,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. Loni v pololetí tzv. čistá pozice ČR činila 66,6...  celý článek

Ilustrační foto
Evropská komise svolá ministry zemí zasažených aférou s toxickými vejci

Eurokomisař odpovědný za zdraví a bezpečnost potravin svolal na září schůzku ministrů zemí zasažených aférou s insekticidem ve vejcích. Komisař Vytenis...  celý článek

Zbytky bývalého areálu úpravny uranu MAPE nedaleko Mydlovar na Českobudějovicku. První etapa rekultivace areálu skončila.
Evropská komise peskuje Česko za zpožděné plány k jadernému odpadu

Brusel hrozí Česku žalobou, pokud urychleně nepředloží plán nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Termín vypršel už před dvěma lety.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.