Šéf vyprovází exšéfa

Šéf vyprovází exšéfa - Nový šéf automobilky Ford William Clay Ford ukazuje cestu svému předchůdci Jacquesu Nasserovi, který opouští tiskovou konferenci na kole. (30. října 2001) | foto: Reuters

Mám krev v barvě firemní modré, tvrdí Ford

Skoro čtvrt století trvalo, než do nejvyššího křesla ve společnosti Ford opět usedl nositel tohoto proslulého jména. Šéfem druhé největší světové automobilky se stal William Clay Ford - pravnuk Henryho Forda, který stál u kolébky sériové výroby osobních vozidel. "Jsem skutečně pyšný na to, že mohu stát v čele této firmy. Když jsem raněn, krvácím fordovskou modří," prohlásil před zaměstnanci v michiganském Dearbornu.

První čtvrtletní ztráta po deseti letech a hned půl miliardy dolarů. K tomu malá pružnost a také zpočátku utajený skandál s vadnými pneumatikami Firestone, které zavinily stovky nehod s těžkými a smrtelnými následky.

To je výčet nejvýraznějších nedostatků, které vlivní dědicové (ovládají 40 procent hlasovacích práv) více než stoleté automobilky vyčítali bývalému šéfovi,  třiapadesátiletému Jacquesu Nasserovi.

Kauza s pneumatikami se osobně dotkla Billa Forda, který je zároveň pravnukem zakladatele pneumatikářské firmy Harveye Firestona a zasadil se o Nasserovo sesazení. Téměř stoletá smlouva od dodávkách pneumatik byla přitom vypovězena.

Fordové usoudili, že experimentů už bylo dost, a dali prostor mladší a hlavně rodinné krvi. Williamu Clayovi je 44 let a svojí větou o modré krvi hned po nástupu zaútočil na city a sounáležitost zaměstnanců s firmou. Poslední velký šéf tohoto jména byl Henry Ford II., který podnik opustil v roce 1979.

Za svůj největší úkol William považuje vrátit firmu k ziskům a pokusit se porazit největšího konkurenta, americký kolos General Motors. "Nikdo nesmí už nikdy pochybovat o tom, kdo jsme a kam jdeme," prohlásil Ford.

Říká se o něm, že je zrozený k úspěchu a bohatství. A zřejmě si také uvědomuje, že tyto dva nanejvýš příjemné pocity se nedostavují jen tak samy od sebe.

Po studiu na univerzitě v Princetonu měl ekologicky smýšlející Ford junior prý pokušení odejít pracovat na Wall Street. Nakonec ale své rozhodnutí změnil. Vystřídal 17 různých postů, mimo jiné šéfoval společnosti zabývající se zkoumáním a kontrolou klimatu.

Když v roce 1999 nastoupil na jeden z ředitelských postů ve Fordu, provázela ho pověst člověka, který se raději než automobilům věnuje ekologii nebo správě rodinných financí. Fordové totiž mají majetkový podíl ve fotbalovém klubu Detroit Lions.

Zdá se, že tyto záležitosti se teď odsunou na vedlejší kolej. Své ekologické cítění ale Ford uplatní i při své práci. Chce dosáhnout toho, aby automobily byly šetrnější k přírodě a do roku 2005 klesla jejich spotřeba o čtvrtinu.

Snaží se do ekologické iniciativy angažovat také ostatní firmy. Kromě toho je nabádá k tomu, aby nemyslely jen na maximalizaci vlastních zisků, ale také na zákazníka.

"Chceme vyrábět nejlepší auta na světě, stát se silnou společností a zajistit lepší budoucnost příštím generacím," slibuje pravnuk slavného průmyslníka. Lidé z branže se domnívají, že to není nesplnitelné přání. K jeho realizaci bude ale William potřebovat kromě schopností také trochu štěstí.

,