"Riziko je vysoké, protože nestojíme před problémem jen jedné země. Je to problém Řecka, Portugalska a Irska," vysvětlil portugalský ministr financí britskému listu Financial Times.
Poplašené investory se ale později snažil uklidnit tvrzením, že jeho vláda o žádnou nouzovou finanční pomoc zatím nežádá a ani o ničem takovém nevede neformální jednání. Dodal, že Lisabon hodlá finance nadále získávat prodejem dluhopisů na trhu.
O vážnosti situace, v níž se Portugalsko ocitlo, však svědčí víkendový projev portugalského ministra zahraničí, který otevřeně spekuloval o tom, že ekonomické potíže Portugalska mohou vést až k jeho vypadnutí z měnové unie. Listu The Wall Street Journal řekl, že pokud se zemi nepodaří vyřešit její hospodářské problémy, hrozí její vyloučení z měnové unie.
Bude Portugalsko následovat Irsko a Řecko?
Na okraji eurozóny vznikla na jaře dluhová krize, která otřásla důvěrou v euro a jeho stabilitou. Odvrat investorů od těžce zadluženého Řecka a jeho dluhopisů vyvolal zvýšení úvěrových nákladů i u dalších zadlužených a ekonomicky slabých zemí eurozóny.
Řecko dostalo v květnu od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu příslib pomoci v rekordní výši 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč) a dalším kandidátem podobné pomoci je nyní Irsko, které má obrovské náklady se sanací svých bank.
Za dalšího potenciálního uchazeče o pomoc považují trhy Portugalsko, další malou zadluženou ekonomiku se špatnými vyhlídkami růstu. Výnosy portugalských vládních dluhů v poslední době rostly podobně prudce jako irských dluhopisů, což naznačuje, že investoři se stále více bojí o solventnost obou zemí.
Nová dluhopisová krize se rozvinula poté, co Německo na říjnovém summitu Evropské unie předestřelo návrh zajistit, aby se investoři do vládních dluhopisů insolventních zemí eura podíleli v budoucnu na ztrátách.
