Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje jsou mzdy v Česku nízké kvůli menší produktivitě a nízkoprofilovým pozicím. Nutné je investovat do inovací a technologií, přibude tak lépe placených míst a ubude hůř ohodnocených postů. Rafaj uvedl, že firmy výdělky zvyšují, ale podle svých možností.
Podle odborářů ekonomika roste a firmy mají zisky, odrazit by se to mělo výrazněji i ve výdělcích. „Po 25 letech jsme v žádném případě nedosáhli tam, kde jsme si v roce 1989 mysleli, že bychom mohli být. Říkali jsme si tehdy, že za pět let bychom se mohli dostat na úroveň Rakouska. Ti pesimističtější mluvili o osmi letech. Podle dnešních údajů bychom se na úroveň Rakouska a Německa dostali za 115 let,“ řekl předseda ČMKOS Josef Středula.
PŘEHLED: Norové mají v přepočtu 1 200 Kč za hodinu, Češi 186 korun |
Jmenoval deset důvodů, proč by odměny měly růst výrazněji. Přidávání podle předáka mnohdy brzdí zaměstnavatelé, kteří jsou tak „zdrojem neklidu“. Odmítl, že by čeští pracovníci měli menší produktivitu. Podotkl, že pokud firmy zajistí moderní vybavení, je produktivita srovnatelná s vyspělými státy. Zmínil, že zatímco v době dělení společného státu byly mzdy na Slovensku nižší než v Česku, nyní je to naopak. Pokud by teď ČR přijala euro, bylo by to pro české pracovníky „nedůstojné“, dodal Středula.
„Jsme připraveni uspořádat protesty, demonstrace a také stávky. Nechceme tyto nástroje ale použít a vyzýváme ke slušnosti při kolektivním vyjednávání,“ řekl šéf odborové konfederace.
Odboráři pískali
Podle místopředsedkyně ČMKOS Radky Sokolové hodinové mzdy jsou na 29 procentech hodinových mezd v Rakousku a na 28 procentech hodinových výdělků v Německu. „Jsme tady, abychom společně řekli: Konec levné práce v České republice! Pro naše požadavky máme oprávněné důvody a nezpochybnitelné argumenty,“ řekla Sokolová. Na informace o srovnání českých výdělků se zahraničními reagovali odboráři pískotem.
Podle vedení svazu průmyslu situaci v Česku „skokové přidávání skladníkům“ nezlepší. „Cesta k lepším platům vede přes lepší práci. K tomu firmy potřebují investice do technologií a inovací a zaměstnanci zase motivaci. Umělé, přemrštěné zvyšování mezd zničí obojí,“ sdělil Rafaj. Podle něj by bezhlavé zvyšování výdělků průmysl, který po krizi chytá dech, znovu srazilo.
Mzdy rostou, ale ne všude
Podle svazu Česko v produktivitě zaostává. Když se na odpracovanou hodinu zvedla o procento, není možné přidávat o pět procent, uvedlo vedení svazu. Svaz uvedl, že firmy zvedají mzdy podle svých možností. Na určitých pozicích některé podniky přidají i víc než pět procent, jiné by ale i malý růst mezd položil.
Odborářské setkání začalo zhruba desetiminutovým promítáním. Na velkoplošné obrazovce za zvuků hromové hudby se objevilo vysvětlení, co je kolektivní vyjednávání. Text se střídal se záběry továrních provozů, těžkých strojů, krajiny a zpomalených sekvencí s pracujícími lidmi.
ČMKOS sdružuje 29 odborových svazů s 5600 organizacemi, zastřešuje kolem 300 tisíc odborářů. Mzdu loni v Česku pobíralo 2,86 milionu osob. V průměru dosahovala 27.046 korun, medián činil 22 399 korun. Podle statistiků loni rostl průměrný výdělek v podnikatelské sféře o 2,2 procenta, v nepodnikatelské o 2,5 procenta. V roce 2013 si lidé v soukromém sektoru pohoršili proti předchozímu roku o 0,4 procenta, ve veřejném si průměrně o procento přilepšili.
Platy ve veřejném sektoru by se měly zvednout od listopadu o tři procenta. K tomu by se měl zvýšit o 1,5 až 1,75 procenta fond kulturních a sociálních potřeb, z něhož se poskytují stravenky a další benefity.
