Bez reformy by podle Marka v příštích padesáti letech vznikl státu dluh téměř 280 procent hrubého domácího produktu. V roce 2075 by již tento dluh překročil 1000 procent HDP.
"Podobně velký dluh ovšem nemůže vzniknout, protože tak zadluženému státu by nikdo nebyl ochoten půjčit na jakýkoliv úrok. Stát se tak dostane do bankrotu," uvedl Marek. V současnosti činí dluh zhruba 40 procent HDP.
Při požadavku vyrovnané bilance nynějšího průběžného systému financování penzí by došlo buď k posunu věkové hranice pro odchod do důchodu na 73 let, nebo snížení průměrného důchodu z nynějších 40 procent na 20 procent průměrné hrubé mzdy, či zvýšení důchodového pojištění z dnešních 28 procent na dvojnásobek, dodal
Marek.
Kolik peněz v budoucnu zbude na důchody, začala tento týden počítat také skupina expertů pod vedením Vladimíra Bezděka z ČNB. Skupina má podporu všech parlamentních stran. Každá z nich do jeho týmu vyslala dva pozorovatele a slíbila, že výsledky projektu bude respektovat. Do voleb v roce 2006 se ale žádná
politická síla do reformy asi naplno nepustí.
Pokud nedojde k penzijní reformě, lidé narození v roce 1987 si podle Marka zachovají současnou výši průměrné penze pouze tehdy, když si sami budou dobrovolně spořit 10,4 procenta hrubé mzdy. Výpočet vychází ze zachování odchodu do důchodu v 63 letech i nynějšího odvodu na důchod.
Marek navrhl variantu, která předpokládá převést devět procent vyměřovacího základu na povinné spoření v penzijních fondech a zbylými 19 procenty nadále přispívat do průběžného systému. Zároveň by se musela posunout hranice odchodu do důchodu na 66 let.
Transformační náklady modelu dosahují 50 procent HDP, tedy v dnešních cenách 1,4 bilionu korun. "Tato varianta se podobá penzijní reformě zahájené na Slovensku," podotkl.
Druhou možností je podle Marka zvednout věk odchodu do penze na 67 let a do průběžného systému odvádět 21 procent hrubé mzdy a sedm procent ukládat do fondů. Dluh průběžného systému by pak vystoupil maximálně na 32 procent HDP, tj. 900 miliard korun.
"Tato analýza neřeší institucionální stránku reformy. Nastavení regulace fondů a možnosti jejich investování budou neméně důležitou stránkou reformy," poznamenal.
