Pokud však budou marodit například dva týdny, polepší si opravdu jen ti nadprůměrně odměňovaní s více než sedmdesáti tisíci korunami hrubého. Důvod je ten, že nemocenská se nad určitou úrovní výdělku krátí a postupně se při jejím výpočtu k výši platu nepřihlíží už vůbec.
Příští rok se tyto hranice, které byly nyní čerstvě zveřejněny, zvednou. Zatímco dnes se při výpočtu nemocenské přihlíží pouze k platu do 24 tisíc korun, nově to bude, i když ve velmi omezené míře, až do 71 tisíc korun. Maximální nemocenská tak stoupne z nynějších zhruba deseti nad šestnáct tisíc.
. Nemocenská 2009 |
Dobře odměňovaní zaměstnanci přitom odvádějí do státní pokladny na nemocenském pojištění největší částky a zároveň patří k těm, kteří příliš nemarodí. Právě z toho důvodu, že se jim to nevyplatí. Naopak lidé vydělávající podprůměrně na nemocenské tak zkrátka nepřijdou.
Vláda proto už od letoška přitvrdila a od začátku roku se první tři dny nemoci neplatilo nic. Marodit se rázem začalo méně, ale pak zasáhl Ústavní soud a dávky se opět zvýšily. Nyní, od září, došlo k další změně a za první tři dny mají lidé nárok na 25 procent denního základu. To je maximálně 160 korun denně. Nejvíce si mohli krátkodobí marodi "užívat" během dvou letních měsíců, kdy mohli za den dostat až 330 korun.
Sociální správa, která nyní nemocenskou vyplácí a sleduje, jak lidé marodí, zatím nemá čísla, jak se štědřejší dávky projevily. "Podle zatím neúplných dat lze říci, že v červenci proti červnu pracovní neschopnost klesla. V červenci ale pracovní neschopnost klesá tradičně," říká pouze úřednice ze sociální správy. Letní pokles je obvykle dán dovolenými.
Některé firmy si už stěžovaly, že pocítily opětovný růst počtu nemocných pracovníků. "Počet nemocných v červenci mírně vzrostl o 1,5 procenta. Normálně se pohybuje kolem dvanácti procent," říká Jana Laštovicová, personální šéfka kroměřížské firmy Plastika zaměstnávající přes tři stovky lidí.
Jak ohlídat simulanty?
Rozhodující teď pro firmy bude, jak se vypořádají se změnami po Novém roce. Prvních čtrnáct kalendářních dní (jen pracovní dny a placené svátky) marodění budou nově zaměstnancům proplácet samy. Nicméně ještě v roce 2009 jim stát polovinu takto vyplacených peněz vrátí. Za to dostanou slevu na sociálním pojistném jeden procentní bod.
Firmy tak budou tlačeny k tomu více dohlížet na to, jestli jejich zaměstnanci marodí doopravdy. Sociální správa totiž přestane během prvních čtrnácti dnů kontroly u nemocných provádět. Podnikatelé zatím příliš nevědí, co si budou moci dovolit a zda třeba mohou na kontrolu najmout nějakou agenturu.
"Ještě není vyjasněn výklad zákona o tom, zda zaměstnance může kontrolovat jen zaměstnavatel nebo i externí firma," říká mluvčí TPCA Radek Kňava s tím, že zatím neví, jak na nová pravidla nemocenské zareagují.
Některé bezpečnostní agentury už se těší, že by jejich černí šerifové mohli získat nový byznys, a to kontroly marodů. "Zájem zaměstnavatelů je přímo úměrný možnosti úspory jejich nákladů. Vzhledem k situaci, kdy hodit se marod je stejně snadné jako dojít si koupit do krámu pár housek, očekáváme, že i konkrétní požadavky na naše služby budou dost vysoké," říká například ředitel bezpečnostní agentury Dora Ivan Flek.
Více jasno mají firmy v tom, že se budou snažit zaměstnance motivovat, aby moc nestonali. "Připravujeme projekt Zdraví, jehož součástí budou například příspěvky na vitaminy, lázeňskou péči a určitým bonusem budeme zvýhodňovat ty, kteří nebudou stonat," popisuje personální šéf společnosti Synthesia Daniel Rubeš.
Na otázku, zda na nové nemocenské prodělají, či nikoli, většina firem říká, že propočty ještě nemají hotové, anebo že je ani dělat nebudou a počkají, jak se situace vyvine.
"Je velmi pravděpodobné, že systém nebude mít negativní dopad na podnikatele," říká k jeho výsledkům mluvčí hospodářské komory Jana Kozlíková. Nicméně to neznamená, že některé firmy nebudou od ledna na nemocné doplácet. "Zaměstnavatelé, kteří mají vysokou míru pracovní neschopnosti, na tom prodělají," dodává Kozlíková.
