Ukazuje to meziroční porovnání kalkulací vodného a stočného, které posílají všechny vodárenské firmy každoročně Ministerstvu zemědělství. Z dvaceti největších firem v oboru jich loni zvýšilo svoji marži dvanáct, některé i několikanásobně. Sedm firem z dvaceti má marži přes deset procent.
Žebříčku dlouhodobě vévodí Severomoravské vodovody a kanalizace, které do ceny vody kalkulují více než třetinovou marži z nákladů na vodu. Mluvčí firmy Eva Špirochová její výši obhajuje tím, že jsou čistě soukromou společností, která nemá přístup k dotacím. "Jediným zdrojem pro obnovu a modernizaci naší infrastruktury je tak kromě vyprodukovaných odpisů zisk," říká Špirochová.
Firma loni vydělala 388 milionů korun, 335 vyplatila svým akcionářům na dividendách, na investice nešla ani desetina zisku firmy ovládané španělským a japonským kapitálem.
"Za rozumnou pokládáme marži pět až sedm procent ročně," říká předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací František Barák. Tuto podmínku splňují hlavně menší okresní vodohospodářské firmy, které si nechaly jak síť, tak její provozování. Nízká marže však může přinést zanedbávání investic, které se prodraží v budoucnu.
Poměr zisku k úplným vlastním nákladům je jedním z ukazatelů ziskovosti vodáren, stát ho však odmítá. "Není vůbec určující pro cenovou regulaci," říká Radek Ležatka, mluvčí Ministerstva financí, které má regulaci na starosti.
Evropská unie však nutí Česko změnit přístup. Vláda chce ještě letos rozhodnout, jak v příštích letech zpřísní regulaci. To by mělo přinést i nižší růsty cen vodného.
