"V posledním čtvrtletí tradičně roste poptávka po másle a obchody se již začínají předzásobovat," říká šéf Českomoravského mlékárenského svazu Michal Němec.
Nakoupeno chtějí mít nejen čeští obchodníci, ale také evropské firmy, takže na trhu dnes probíhá tvrdá přetahovaná o žádané mléko.
S tuzemskými cenami hýbají hlavně německé mlékárny, které v příhraničních regionech hravě přeplácejí své české protějšky. Ceny se kvůli takové praxi zvyšují plošně v celém Česku. "Už v srpnu vykupovaly německé mlékárny litr mléka téměř za deset korun," říká prezident Agrární komory Jan Veleba. Domácí výrobci tehdy platili kolem osmi korun, příští měsíc už musí jít přes devět.
Máslo za 42
Zákazníci jsou zatím částečně chráněni konkurenčním bojem řetězců, které kromě drahého másla nabízejí také jeho „neznačkové“ mutace. To snižuje průměrnou cenu kostky na necelých 34 korun.
Natrefit ve velkém obchodním řetězci na kostku másla téměř za čtyřicet korun bylo ještě před měsícem nemyslitelné. Dnes už je to realita. Například pražský Albert v pondělí prodával máslo od jihočeské Madety za 38,90 koruny, za stejnou cenu nabízely základní potravinu dokonce některé obchody diskontního Penny Marketu.
V centru Českých Budějovic se kostka másla prodávala téměř za čtyřicet dva korun. Před pěti týdny byla přitom průměrná celorepubliková cena o dvacet procent níže, od počátku roku máslo zdražilo téměř o třetinu.
"V Německu se skokově zvýšila cena mléka o více než třicet procent," říká Veleba. Tamní trh na to patřičně zareagoval a prakticky během několika dní na přelomu července a srpna zdražilo jen máslo téměř o polovinu.
Podobný scénář se teď opakuje také v Česku. Ušetřeny pochopitelně nejsou ani jiné mléčné výrobky.
Zdražují také syrečky
Kromě másla zdražují také sýry. Například cena tradičních olomouckých tvarůžků poskočila během posledních týdnů o třináct procent. V průběhu posledního roku zdražily téměř o třetinu. Osmnáct procent si připsal také eidam.
"Za poslední rok se nám zvedla cena základní suroviny, tedy cena netučného kyselého tvarohu, asi o padesát osm procent," říká jednatel společnosti A. W., která vyrábí olomoucké tvarůžky, Jaroslav Kovář.
Podle něj je zřejmé, že se mlékárny a zemědělci začínají rozhodovat, co raději vyrábět a kam prodávat, aby maximálně vydělali. Nejlukrativnější byla v uplynulých měsících výroba sušeného mléka, které následně mířilo na vývoz.
Poptávka po něm rostla nejen z Německa, ale také z Asie, kde se hlavními spotřebiteli díky rostoucí životní úrovni stávají Indie a Čína. Sušené mléko supluje v mezinárodním obchodě čerstvé nebo pasterizované mléko kvůli snadnější přepravě.
V království Milana Teplého je nejdražší máslo
Podle výpočtů MF DNES, které vycházejí z údajů statistického úřadu, v uplynulých pěti týdnech nejvíce zdražilo máslo v Jihočeském kraji. Paradoxně v kraji sídlí jedna z největších tuzemských mlékáren Madeta, která patří Milanu Teplému. Cena másla zde v průměru stoupla o 25 procent.
"Jsme blízko hranicím, mléko utíká do Německa," říká k cenovému vývoji Teplý. Podle něj není zdražování konec. "Blíží se doba, kdy bude kostka másla stát padesát korun," dodává Teplý.
Lidé si už nových cen začínají všímat. "Výrazné zdražení jsem zaznamenala. Ale je to základní potravina. Ani výraznější změna ceny naši spotřebu asi neovlivní," říká Ivana Procházková z Brna.
Jižní Morava co do zdražování mléčných produktů patří k lepšímu průměru. V brněnském Albertu se dá koupit levnější máslo Euroshopper za necelých dvacet tři korun, mléko stejné značky za 15,90. To odpovídá celorepublikovému průměru, který zatím k radosti zákazníků "ředí" konkurence mezi obchodními řetězci.
V již zmíněném Penny Marketu je možné pořídit "neznačkové máslo" také za 27,90 koruny.
Vejce zdražily krmné směsi ze zahraničí
Zákazníci se na pultech obchodů nesetkávají jen dražšími mléčnými výrobky. Za posledních pět týdnů zdražila o patnáct procent také vejce. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Dagmar Tůmové stojí za nárůstem jejich cen dražší obiloviny.
"Bylo dost sucho a přišla neúroda v Rumunsku, což se promítlo do cen obilovin v celé Unii. Trh už je velmi provázaný," říká Tůmová. Dražší pšenice, kukuřice nebo sója, které se používají pro výrobu krmných směsí pro slepice, se celé promítly do cen vajec.
