Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Polovina Čechů vydělá méně než 111 korun na hodinu. Poláci se mají lépe

  9:01aktualizováno  9:01
Český sen o platech "jako na Západě" zůstává stále v říši pohádek. Podle Eurostatu má v Česku nízký plat 18 procent lidí, což nás sice řadí přesně doprostřed evropského žebříčku, medián hodinové mzdy byl však v Česku podle bruselských údajů jen 111 korun.
K Západu se v platech přibližovat budeme, paradoxně to však bude více záviset na tom, jak rychle bude krizí zasažená "stará Evropa" chudnout.

K Západu se v platech přibližovat budeme, paradoxně to však bude více záviset na tom, jak rychle bude krizí zasažená "stará Evropa" chudnout.

Vyděláváme tak sice nejvíc v postsocialistické Evropě (krom Slovinska), v přepočtu na zboží, které si za to můžeme koupit, nás však už předehnalo Polsko. V jednotkách kupní síly (PPS) dosáhlo Česko 6,3, zatímco naši severní sousedé 6,6.

Čísla vycházejí ze studie Eurostatu zabývající se podílem nízkopříjmových zaměstnanců v EU. Pro srovnání používá medián, tedy prostřední hodnotu, která dělí skupinu (v tomto případě české zaměstnance) na dvě poloviny. 

Jak je to s mediánem?

Čísla vycházejí z roku 2010, jelikož Eurostat zpracovává tuto studii jen jednou za čtyři roky. Pokud si uvedený medián hrubé hodinové mzdy 111 korun převedeme na měsíční plat (v roce 2010 měl průměrný měsíc 174 pracovních hodin), dojdeme k částce 19 314 korun.

Podle ČSÚ dosáhla za rok 2010 v Česku průměrná mzda 23 951 Kč. Podle OECD pak medián v Česku představuje 85,2 % průměrné mzdy a měl by tak být přibližně ve výši
20 406 Kč.

Rozdíl v číslech mohla způsobit odlišná metodika, či nezahrnutí mezd živnostníků a malých firem do výpočtu Eurostatu.

Medián na rozdíl od jindy používaného průměru není zatížen extrémně vysokými platy například managementu.

V případě Česka tak měla přesně polovina lidí nižší plat než 4,4 eura (111 korun) na hodinu a polovina vyšší. Nutno dodat, že data se týkají platů v podnicích s více než deseti zaměstnanci a nejsou v nich tak zaneseni například živnostníci.

Čísla vycházejí z roku 2010, jelikož Eurostat zpracovává tuto studii jen jednou za čtyři roky. Nízký plat definují statistici jako dvě třetiny mediánu. V Česku bralo méně než 74 korun na hodinu 18,2 procenta lidí, což je nepatrně více než ve stejné studii z roku 2006.

Peníze odtékají do ciziny

Může se hodit

Najděte si dobře placenou práci. Aktuální volné pracovní pozice na jobDNES.cz.

Platy v Česku každopádně rostou velmi pomalu, v posledních dvou letech dokonce kvůli inflaci reálně klesly. Sny z 90. let o rychlém dohnání západní Evropy se rozplynuly už dávno. Proč to tak je?

"Protože jsme zemí zaměstnanců. Normální ekonomika je založena na drobných a středních podnicích, které jsou financovány domácím kapitálem. U nás, bohužel, dominuje zahraniční kapitál dotovaný přímo i nepřímo na úkor domácích podniků," říká ekonom Pavel Kohout.

Zisky a z nich plynoucí dividendy tak mizí do zahraničí a na výši příjmů v Česku je to pak znát.

Proč mzdy v Česku v posledních letech reálně klesají?

Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše jsou důvody dva:

Výše platů stagnuje kvůli vysoké nezaměstnanosti a velmi nízké tvorbě nových pracovních míst. Krize je nejvleklejší v oborech zaměstnávajících méně kvalifikovanou pracovní sílu – stavebnictví, pohostinství, hoteliérství. Proto se právě u nižších příjmových skupin přidává na platech nejméně.

Současně kvůli změnám DPH či deregulaci nájmů rostly ceny v oblasti hlavních výdajů domácností; náklady na bydlení, potraviny a ceny pohonných hmot. Právě za to však utrácejí chudší obyvatelé nejvíce. Jejich kupní síla se tak propadla o poznání výrazněji než u vyšších příjmových skupin.

Hlavně, že máme aquaparky...

Ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl to však nevidí tak černě. "Třeba v Lotyšsku byly mzdy sníženy o čtyřicet procent. Přesto si stěžujeme, že nám platy rostou pomalu a říkáme tomu 'krize' - to nemá to logiku," diví se.

Za nízké platy si podle něj také Češi mohou mnohdy sami. "Tenhle stát vyhazuje peníze za kupu blbostí. Tři města s největší nezaměstnaností, Bruntál, Most a Šumperk, mají nebo staví aquaparky. Proto nezbývají peníze na to zaplatit kvalitní učitele, dobré úředníky nebo hasiče."

Srovnání mediánu hodinové mzdy a parity kupní síly v zemích EU v roce 2010.

Srovnání mediánu hodinové mzdy (v eurech) a kupní síly (v jednotkách PPS) v zemích EU v roce 2010. Údaje za Řecko studie neobsahuje. Klikněte pro zvětšení.


Proč si však mohou Poláci dovolit nakupovat více než Češi, přestože jsou na tom ve většině statistik hůře? V Česku totiž z platů ukusují více relativně vyšší ceny zboží.

"Česko je bohužel malý trh, takže zboží z dovozu se prodává s vyššími maržemi. Je to záležitost oligopolů mezi výrobci i mezi obchodními sítěmi," vysvětluje Kohout. Obecně platí, že čím větší trh, tím vyšší míra konkurence a nižší ceny. K tomu je podle Kohouta nutno připočítat "ne právě racionální" daňovou politiku současné vlády.

Chudoba sbližuje, produktivita pomáhá

K Západu se však přesto přibližovat budeme, paradoxně to však bude více záviset na tom, jak rychle bude krizí zasažená "stará Evropa" chudnout. "Sen o dostižení Německa je stále vzdálený desítky let, od roku 1990 jsme udělali docela slušný pokrok, ale ten se v posledních letech zastavil," bilancuje Kohout.

Michl by příliš rychlé dohánění ani moc nedoporučoval. "Můžeme platy celkem rychle dohonit Západ, ale za cenu ztráty pracovních míst," upozorňuje a dodává, že zejména český průmysl si vede dobře. "Líbí se mi, jak to má průmysl rozjeté, zvyšuje mzdy jen za odměnu, tam, kde je produktivita práce."

Medián hrubé hodinové mzdy v EU v roce 2010
ZeměMedián hrubé hodinové mzdy v KčPodíl lidí s nízkým platem (dosahujícím maximálně do dvou třetin mediánu) v procentech
Belgie4146.4
Bulharsko3822.0
Česko11118.2
Dánsko6317.7
Německo38922.2
Estonsko10323.8
Irsko46220.7
Španělsko23714.7
Francie3466.1
Itálie30012.4
Kypr23722.7
Lotyšsko7327.8
Litva6827.2
Lucembursko44913.1
Maďarsko8619.8
Malta18918.3
Nizozemsko38618.1
Rakousko32815.0
Polsko10124.2
Portugalsko12916.1
Rumunsko5025.6
Slovinsko18217.1
Slovensko9819.0
Finsko4045.9
Švédsko3762.5
Velká Británie31822.1

Zdroj: Eurostat, pro přepočet je použit kurz eura 25,24 Kč.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.