Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Wichterleho odkaz žije. Češi se znovu pokoušejí dobýt svět s čočkami

  19:48aktualizováno  19:48
Firma Medicem z impéria KKCG miliardáře Karla Komárka vyvíjí oční čočky, které mají plně nahradit přirozené vidění. Jejím partnerem je od letošního roku americký obr Bausch+Lomb.

Při dlouhodobém nošení kontaktních čoček se lidé často dopouštějí chyb, které jim mohou způsobit potíže se zrakem (ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.cz

Sotva pět let stará firma Medicem navazuje na odkaz akademika Otto Wichterleho, vynálezce gelové kontaktní čočky. Ve své biotechnologické továrně v Kamenných Žehrovicích vyrábí Medicem moderní oční implantáty, které – na rozdíl od většiny dnes používaných nitroočních čoček – dokáží „akomodovat“. Tedy zaostřovat na dálku i na blízko.

Zájem o české čočky už projevila americká korporace Bausch+Lomb, jeden z největších světových výrobců čoček. Právě tato firma v roce 1965 spolu s dalšími partnery, Robertem Morrisonem a National Patent Development Corporation, odkoupila licenci na Wichterleho kontaktní čočku.

Už tehdy se Američanům sázka na český vynález vyplatila. Když po sedm let trvajícím schvalovacím procesu povolil americký lékový úřad Food and Drug Administration v roce 1971 povolení k prodeji Wichtereho čoček na trhu, vyletěly přes jedinou noc akcie Bausch+Lomb o čtvrt miliardy dolarů.

Čočky čeká testování

Nyní Bausch+Lomb provádí společně s Medicemem mezinárodní klinickou studii, která má české čočky otestovat. „Smlouva s Bausch+Lomb je pro nás velký milník,“ říká ředitel a spoluzakladatel Medicemu Eugen Chicevič. Malá firma získala v Bausch+Lomb v prvního velkého zahraničního partnera, který investuje do uvedení jejího produktu na světový trh.

„Velké klinické studii s Bausch+Lomb předcházela klinická hodnocení našich čoček na desítkách pacientů v Česku,“ říká Chicevič. „Studie společná s Bausch+Lomb probíhá v pěti evropských zemích. Zapojí se do ní 150 pacientů, kterým se implantují naše čočky do obou očí. Budeme je sledovat minimálně půl roku po operaci, výsledky budou k dispozici na konci roku 2017,“ vysvětluje šéf Medicemu.

Podle Chiceviče umožňuje 95 procent nitroočních čoček, používaných dnes v očním lékařství, vidět dobře jen na dálku a při dobrém světle.

„Většina dnešních čoček jsou takové zmenšené brýle implantované do oka. My se ale snažíme vytvořit skutečnou funkční napodobeninu lidské čočky, která zaostřuje na víc vzdáleností, a to i za horších světelných podmínek. Nejsme zatím tak daleko, abychom dokázali vyrobit každému přesnou kopii jeho původní čočky, ale dokázali jsme do našeho implantátu vtělit několik základních vlastností lidské optiky. To je jiný přístup, než jaký uplatňuje většina trhu s očními implantáty. Navíc používáme speciální materiály, specificky vyvinuté pro lidské oko. I v tom jsme novátorští,“ říká Chicevič.

Emigrant s VŠCHT

Vývoj v Medicemu vede chemik Vladimír Stoy, právě on je autorem specifického gelu, vyvinutého cíleně pro oční čočku. „Jeho materiály vycházejí z bioanalogických hydrogelů, vyvinutých profesorem Otto Wichterlem. Klasický hydrogel je ale velmi křehký. Čočka potřebuje materiál, který je stabilní, má dokonalý optický povrch a tvar a při implantaci se netrhá,“ říká Chicevič.

Mimochodem, Stoy jako student pracoval ve Wichterleho týmu v době, kdy jeden z nejúspěšnějších českých vynálezců zaváděl na pražské Bílé hoře poloprovoz na výrobu svých kontaktních čoček.

„Můj táta u Wichterleho na Ústavu makromolekulární chemie vedl patentové oddělení. Měl jsem průmyslovku, pár semestrů VŠCHT a vyšlo to. Přešel jsem na dálkové studium a u čoček a hydrogelů jsem už zůstal,“ líčil Stoy před časem v rozhovoru pro dnešní studenty chemie.

Stoy v 70. letech emigroval do USA a přes 20 let tam pracoval ve firmách, zabývajících se vývojem a marketingem hydrogelových technologií. Má na kontě přes 125 vynálezů a stovky patentů v různých zemích.

Počátkem 90. let se Stoy vrátil do České republiky a podílel se na vzniku několika biomedicínských start-upů, jež se později staly základem dnešního Medicemu. Jeho snem je uvedení vlastních pokročilých očních čoček na světový trh. Na to ale nemá mladá česká firma Medicem dostatečnou sílu, proto potřebuje spojení se silným partnerem.

„Naším cílem je vyvinout dobrý produkt, udělat klinické studie, které ukáží jeho výhody, zajistit mu dlouhodobou patentovou ochranu. A pak se snažit zaujmout partnera, který by produkt licencoval nebo odkoupil,“ vysvětluje Chicevič. Takovým partnerem by se Medicemu mohl stát právě Bausch+Lomb.

Bez studie to nepůjde

Aby však byli Američané do českých čoček ochotni investovat, musí se v právě probíhající klinické studii prokázat jejich unikátní vlastnosti a výhody proti dnešním běžně používaným implantátům.

Medicem přitom pracuje na vývoji další generace svých „akomodujících“ čoček. „To je pro nás teď vývojová priorita. Chceme, aby bylo možné čočky v oku laserem upravovat podle výsledku operace, individuálních preferencí a podle toho jak se člověku s věkem vyvíjí vidění,“ říká Chicevič.

„Musíme počítat s mnohem delší životností implantátu než dřív, protože lidé se dožívají vyššího věku, mnohem déle než v minulosti s implantáty žijí. Naším cílem je připravit každému pacientovi na míru individuální náhradu přirozené čočky, kterou pak bude možné postupně podle potřeby „seřizovat“. Něco podobného, jako když vám zubař dělá na míru zubní protézu. Čekám, že se k cíli můžeme dostat tak za 10 let,“ dodává šéf Komárkovy biotechnologické firmy.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační foto;)
Češi spotřebují víc elektrické energie. Produkci táhne uhlí

Češi v letošním prvním pololetí spotřebovali 31 terawatthodin (TWh) elektřiny, proti stejnému období loni o 3,2 procenta více. Meziročně o 2,5 procenta na 44,5...  celý článek

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Tankování (ilustrační foto)
Benzin a nafta mírně zlevnily, natural stojí přes 30 korun ve třech krajích

Ceny pohonných hmot mírně zlevnily. Benzin Natural 95 za uplynulý týden zlevnil v průměru o haléř na 29,65 koruny za litr a nafta o dva haléře na 28,54 koruny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.