Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Každý rok méně plynu a uhlí. Vláda připravuje antifosilní zákon

  5:12aktualizováno  5:12
Česko se z osmdesáti procent neobejde bez fosilních paliv a v produkci emisí oxidu uhličitého na hlavu obsadilo v podstatě druhé místo v Evropě. Vláda to chce změnit, ale ministři se hádají, jak moc závazná pravidla budou.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Reuters

Kabinet premiéra Bohuslava Sobotky se na pondělním jednání bude zabývat tím, jak přísné na sebe Česko bude. Ministři se mají dohodnout, jakým způsobem chce stát snížit používání uhlí, ropy a plynu a tím omezit vypouštění škodlivin do ovzduší.

Nejde ani tak o to, o kolik a jak rychle bude Česko fosilní paliva omezovat. K tomu se už zavázalo Evropské unii i ve svých vlastních strategiích - podle Státní energetické koncepce by měla závislost do roku 2040 klesnout na 56 procent. Ministři však řeší, zda deklarované cíle pojistit „antifosilním zákonem“. Ten by měl výrazně vyšší váhu než jiné dokumenty a pro budoucí vlády by bylo mnohem složitější se ze závazků vykroutit. Přijetí zákona prosazuje ministerstvo životního prostředí v čele s Richardem Brabcem (ANO). Pochybuje naopak resort průmyslu Jana Mládka (ČSSD).

„Ministerstvo průmyslu se principiálně nestaví proti přijetí takovéhoto zákona, ale v rámci připomínkových řízení poukazuje na nedostatečnost zpracované analýzy, která neuvádí relevantní důvody pro předložení takového materiálu a nevyhodnocuje relevantně možné dopady na konkurenceschopnost,“ nastínil výtky ministerstva mluvčí František Kotrba.

Upozorňuje také, že snížení emisí nemusí nutně souviset s omezením fosilních paliv. Míru škodlivin lze podle resortu zredukovat a přitom „nesnižovat markantně využití fosilních paliv“. Jako příklad uvádí takzvané technologie CCS a CCU, spočívající v ukládání oxidu uhličitého pod zem, případně jeho následném využití. Tyto technologie však nejsou zatím dostatečně prozkoušené a například Německo od nich po špatných zkušenostech upouští.

Úspěšný britský příklad

Vláda se zavázala k přijetí antifosilního zákona v koaliční smlouvě a podle informací MF DNES kromě průmyslu nemají ostatní resorty vážnější výhrady. Zákon se inspiroval ve Velké Británii a spočívá především ve vzniku komise, která by navrhovala opatření, jak spotřebu paliv omezit. Ta by pak zahrnovala do pětiletých programů a zároveň dohlížela na jejich dodržování.

Británii se díky tomu podařilo za dobu platnosti normy, tedy od roku 2007, snížit emise o 21 procent a zároveň ušetřit každoročně 579 milionů liber na plynu a uhlí, které nemusela dovézt. Podle programového ředitele ekologického Hnutí Duha Jiřího Koželouha se přitom konkrétní kroky Britů příliš neliší od těch, které podniká i bez zákona česká vláda.

„Jde třeba o systematické financování zateplování domů, čímž se snížila spotřeba elektřiny a plynu. Potom je to třeba podpora větrných elektráren, fotovoltaických elektráren na střechách, která se však v poslední době snižuje. A dále také třeba rozvoj elektromobility, jenž zatím není nijak výrazný, vedl však k mírnému poklesu spotřeby ropy,“ uvádí příklady Koželouh.

Zakotvení v zákoně a dohled komise by však měly garantovat, že jednotlivé kroky budou systematické a dlouhodobé a nebudou záviset na rozmaru jednotlivých resortů. „Tady se také zateplují domy, není to ale nijak stabilní,“ dodává Koželouh.

Že jde o problém, naznačuje i společná deklarace Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů z minulého týdne.

Organizace, které dohromady zastupují polovinu tuzemské ekonomiky, kritizovaly vládu, že za uplynulé dva roky nebyla schopna dosáhnout významnější energetických úspor. A to i přesto, že na ně dostala miliardy z evropských fondů.

„Důsledkem bude citelný růst cen energií pro domácnosti i firmy a zároveň Česká republika přijde o možnost čerpání zhruba 80 miliard korun z Evropských strukturálních a investičních fondů na plnění svých závazků,“ uvádějí svazy ve společném prohlášení.

Ty vidí problém v tom, že stát neumí nastavit fungující systém a administrativu, která by energetické úspory prosazovala. Podle svazů může nečinnost v konečném důsledku přijít až na 700 miliard korun.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.