Přesto nečeká žádné drama. "Situace je podobná jako v minulých letech, nevidím žádný silnější tlak než v minulosti," uvedl ministr v předvečer úvodního "rozpočtového" jednání vlády.
Ministerstva letos dohromady chtějí skoro o sto miliard více, než kolik mohou dostat. Čím si vysvětlujete tento, podle vašich podřízených výjimečný převis?
Situace není nijak dramatická a objem neuspokojených požadavků není o mnoho vyšší než například loni. Hlavním zdrojem pnutí bude asi návrh na desetiprocentní krácení běžných výdajů, jinak kapitálové výdaje i priority, jako je vzdělávání, regionální rozvoj a Evropská unie, jsme zachovali.
Jaké budete doporučovat priority, až se z těchto požadavků bude vybírat? Bude to například školství, které chce přidat ze všech resortů nejvíce?
Je to možné. Ale celkový objem výdajů na vzdělání je 82,5 miliardy korun, čili nárůst tam je. Problém je, že ministerstvo školství chce víc. Já s tím souhlasím, ale právě o tom bude diskutovat vláda. Debata bude o tom, zda ty výdaje, které nevyplývají ze zákona, je rozumné rozdělit tak, jak jsme navrhli.
Vzdělávání je prioritou, ale v rozpočtu například chybějí peníze na zvýšení platů učitelů. Ministerstvo kvůli tomu chce navíc sedm miliard...
My zatím počítáme s tím, že mzdové výdaje na jednoho státního zaměstnance vzrostou o 4,5 procenta (inflaci ministerstvo odhaduje na 4,4 procenta - pozn. redakce). Má-li být u učitelů nějaký dodatečný nárůst, já to navrhovat nebudu, ale můžeme o tom jednat.
Každopádně sedm miliard navíc je hodně nadnesené.
Má-li se někomu ještě přidat, jinde se bude muset ubrat. Máte připravena nějaká doporučení?
My jsme se snažili veškeré možné úspory zapracovat už do té verze, která je nyní na stole. Další řešení vidím nejspíš v dalším plošném zkrácení běžných výdajů.
Peníze navíc by podle vašich dřívějších prohlášení mohl přinést vyšší odhad růstu HDP. O jaké částky by mohlo jít?
Rozhodně ne o desítky miliard, budou to miliardy. Odhad růstu HDP možná budeme moci zvýšit, ale také může dojít ke korekci jiných ukazatelů.
Uvažuje se o tom, že by se znovu otevřela politická jednání a že by se hranice pro schodek zvýšila nad dvacet miliard vytyčených ODS?
Z ekonomického pohledu to není nahodilé číslo, je to výsledek úvah, jak postupně snižovat schodek státního rozpočtu v souladu s plánem dlouhodobé vyrovnanosti veřejných výdajů. Rozhodně by to mělo být méně než loni, i když ekonomicky je jedno, jestli je to 20 nebo 25 miliard. A kvůli pěti miliardám nemá smysl politické debaty znovu otvírat.
Nemáte strach, že členové vlády nebo opozice využijí napětí kolem letošního rozpočtu k tlaku na vaše odvolání?
Já z toho strach nemám, přijde-li jiný ministr, bude mít stejná východiska. Zvyšovat schodek veřejných výdajů na počátku konjunktury prostě nelze.
- středa 23. srpna 2000
