Města kvůli krizi šetří, chybí jim peníze z daní

Přihodit do plánovaných příjmů v rozpočtu pár milionů navíc patřilo každý rok ve většině měst ke každoroční rutině. Ti, kteří to udělali i loni na podzim, nyní budou muset o to víc šetřit. Ekonomika se propadá zhruba o dvě procenta. A s ní i příjmy z daní, na kterých jsou města i kraje závislé.

Kvůli škrtům nemusí mít kraje peníze na opravy rozbitých silnic. | foto: Ota Bartovský, MF DNES

"Více nebo méně to zasáhne všechny. Záleží na tom, nakolik střízliví nebo optimističtí byli při schvalování rozpočtů pro letošní rok," nastínil vedoucí oddělení rozpočtu brněnského magistrátu Jiří Trnečka.

Podle odhadů Svazu měst a obcí i Asociace krajů dostanou letos hejtmani a starostové od státu o deset procent méně ve srovnání s loňským rokem. Když se k tomu připočte růst, který si města naplánovala, bude jim v rozpočtu chybět průměrně asi dvanáct procent daňových příjmů od státu.

Ministerstvo financí má svůj vlastní odhad. Starosty i hejtmany pravidelně informuje, svá čísla však nechce zveřejnit.

"Odhady dopadu změn ve vývoji HDP na rozpočty obcí se v současnosti aktualizují kvůli turbulentnímu vývoji makroekonomických indikátorů. Informace bude hotova a veřejná v průběhu dubna," uvedl Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva. Pokud by se ukázalo, že hrubý domácí produkt klesne o víc než dvě procenta, bude daní ještě méně.

Protikrizová opatření mohou ubrat další miliardy

Skutečnou výši "ztrát" může také ovlivnit výkonnost živnostníků v jednotlivých městech. Právě na jejich výdělku totiž kromě výměry katastru a počtu obyvatel výše příjmů závisí.

Proto například velká města nepřipouštějí tak velký propad příjmů. Věří, že na jejich živnostníky krize tolik nedopadne. Například Praha počítá reálně s propadem příjmů "jen" o 1,6 miliardy, Brno věří, že se jeho příjmy propadnou jen o pět procent, což znamená asi 245 milionů korun.

Prohloubit výpadek v příjmech naopak mohou protikrizová vládní opatření. "Pokud budou podnikatelé využívat možnosti odložit si platbu záloh na daň v letošním roce, může to podle našeho propočtu ubrat dalších sedm miliard," upozornil výkonný místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech.

S výpadky v rozpočtu už většina vedení měst počítá, věří však, že se podaří ztrátu udržet níž, než odhadují ekonomové. Peníze chtějí politici vzít z rezerv nebo ušetřit – většinou na provozu, omezovat investice chtějí až v krajním případě.

Ve hře je i prodej městského majetku. Připouští ho například vedení Českých Budějovic, táborští radní zase počítají s tím, že chybějící příjmy nahradí penězi z prodeje městských bytů. "Počítali jsme v rozpočtu s 80 miliony korun za jejich prodej, zájem lidí je však velký. Už nyní máme na účtech 25 milionů," uvedl táborský místostarosta Jiří Bartáček.

Na některých radnicích pak uvažují o tom, že peníze získají od svých občanů prostřednictvím daní, které nejsou závislé na státním rozpočtu. Olomoučtí radní například uvažují o zvýšení daně z nemovitosti.

"Určitému zvýšení se nevyhneme," připustil náměstek primátora Jiří Martinák. Na dalších radnicích o podobném kroku uvažují, obyvatele od vyšší daně zřejmě uchrání blížící se komunální volby.

S nižšími příjmy počítají i kraje. Podle předsedy Asociace krajů Michala Haška to bude kolem deseti procent. "Připravujeme škrty, ale nehodláme snížit dotace obcím. Ušetřit chceme i centralizovaným nákupem potřeb pro naše organizace," nastínil Hašek.

O kolik přijdou
Praha	4 930
Středočeský	868,17
Mladá Boleslav	61,3
Kladno	93,6
Ústecký	522
Ústí nad Labem	127
Most	83,5
Karlovarský	232,7
Karlovy Vary	71,6
Chomutov	55
Plzeňský	445,2
Plzeň	421
Klatovy	28,3
Jihočeský	559
České Budějovice	136,2
Tábor	39,7
Vysočina	433,9
Jihlava	74,6
Třebíč	46,7
Jihomoravský	622
Brno	879,6
Znojmo	41,7
Zlínský	317,5
Zlín	109,3
Vsetín	36,1
Moravskoslezský	543,5
Ostrava	752,7
Havířov	106
Olomoucký	439
Olomouc	158
Přerov	60,3
Hradecký	360
Hradec Králové	132,9
Jičín	18,8
Pardubický	335
Pardubice	99,3
Chrudim	24,3
Liberecký	335,4
Liberec	126,2
Jablonec	63,2
Pozn.: údaje v milionech Kč

Jak jsme počítali

Uvedené částky tvoří 12 procent objemu daní z příjmu a daně z přidané hodnoty, se kterým počítají obce a kraje v rozpočtech na rok 2009. O tuto sumu mohou přijít podle odhadu MF DNES založeného na názorech ekonomů, odhadu propadu HDP a daňových příjmů v lednu a únoru.