Nyní se chystají zásady prodeje a vyhledávají se vhodné objekty. Pokud návrh v září schválí zastupitelstvo, měl by prodej začít příští rok. „Podle mne to má reálnou šanci,“ uvedl starosta. Omezení objemu majetku ve správě města podle něj nedávno doporučili i odborníci, kteří prověřovali hospodaření města.
Radnice uvažuje o tom, že nabídne celé domy. Prodej po bytech je podle starosty komplikovanější. Město počítá se zájmem současných uživatelů. Privatizace se totiž chystala již před třemi lety. „Inicioval to zájem nájemníků, tehdy ale k prodeji nedošlo,“ vysvětlil.
Mezi domy vytipovanými k prodeji jsou i panelové stavby na Smetanově náměstí. „Dříve jsem byl příznivcem toho, aby se paneláky v centru, které se moc nepovedly, neprodávaly,“ uvedl Kruntorád. Podle předběžných odhadů by se ale náklady na přestavbu těchto domů a okolí blížily k jedné miliardě.
V první privatizační vlně během devadesátých let město prodalo necelých tisíc bytů. „Myslím, že nyní by to již mohla být konečná hranice,“ dodal Kruntorád. Část bytového fondu by město mělo zachovat pro sociálně slabší občany nebo třeba pro potřeby policie a zdravotníků. Podle starosty se také osvědčilo asi pět desítek startovacích bytů na Bělohradské ulici, které mohou lidé obývat jen několik let.
Žďár prodává celé domy
Odprodat své byty se chystá i radnice ve Žďáru nad Sázavou. Zde se rozhodli prodávat celé bytové domy, včetně těch s nebytovými prostorami. „Je to jednodušší a méně náročné i co do budoucí péče o dům a administrativy prodeje,“ řekl starosta Jaromír Brychta.
Ve vedení města přitom o způsob prodeje vznikl spor. Někteří radní prosazovali i prodej pouze jednotlivých bytů, nakonec ale byli přehlasováni. Jak doplnila vedoucí hospodářského odboru Jana Vykoukalová, město nyní nabídne k odprodeji na osmnáct stovek bytů; přibližně dvě stě padesát z nich bude v panelových domech.
Prodávat se nebudou sociální byty a holobyty, dále byty v domě s pečovatelskou službou, domy postavené se státní dotací a domy v zástavě. Nejvíce nabízených bytů je pak na sídlišti „Stalingrad“, či v lokalitách Libušín, Přednádraží, na Vysočanech či v Purkyňově ulici.
Prodejem bytů získá město finance, které může dát opět do bydlení, například na zainvestování sítí na Klafaru. „Navíc domy v péči soukromníků jsou v lepším stavu, lidé si svůj majetek více hlídají,“ dodal starosta.
V Třebíči se chystají
Do konce roku mají o další vlně privatizace rozhodout v Třebíči. „Město má ve svém vlastnictví 1 070 bytů, a to jak v historické zástavbě, tak panelákových,“ řekl mluvčí radnice Ivan Přibík.
„Nyní se pro zastupitele na toto téma uskuteční zvláštní seminář,“ dodal mluvčí. Město však hodlá prodat pouze byty v panelácích, ty v historické části města si ponechá. „Chceme mít nad historickým jádrem města určitou kontrolu, například jaký druh služeb se zde bude provozovat,“ dodává mluvčí.
Městu přitom situaci komplikuje slib předešlého vedení radnice, které v roce 1996 slíbilo zájemcům o koupi bytů, že i v budoucnu jim byty prodá za ceny z první vlny privatizace. V té se například třípokojový panelákový byt prodával za cenu kolem sta tisíc. Přitom současní radní mají představu o vyšší ceně.
Byty se prodávají i v krajském městě. „Valná část bytů se už zprivatizovala v první vlně, ale i nyní se zájemci hlásí,“ uvedla mluvčí jihlavského magistrátu Jana Zbranková.
