(Ilustrační foto;)

(Ilustrační foto;) | foto: Martin Veselý, MAFRA

Dopravní podniky chtějí více peněz pro řidiče. Kde je vezmou, není jasné

  • 52
Velkorysé navýšení platů řidičů, na kterém se dohodla vláda krátce před krajskými volbami, začíná být pro dopravce i kraje spíše noční můrou. Řidiči sice mají od ledna dostávat více, v některých případech až o­ 40 procent, jenže po dvou měsících jednání není stále jasné, kde se peníze vezmou.

Jisté je zatím to, že od 1. ledna, kdy nové nařízení vstoupí v platnost, budou mzdy platit firmy ze svého a pak doufat, že se dohodnou s kraji. „Nezbývá nám nic jiného, než takovou mzdu platit. Ale jsou dopravci, kteří vydrží tak měsíc, pokud jim kraje peníze na mzdy nenavýší,“ říká Ludomír Landa z ČSAD Kladno, který zastupuje autobusové dopravce ve Svazu dopravy.

Vláda schválila zvýšení mezd řidičů až o 40 %. Kde vezme peníze, neví

Sobotkova vláda před volbami potěšila řidiče, ale neřekla, kde se peníze mají vzít. Na linkové autobusy platí kraje, ale pro ně jde o peníze navíc. A ne malé: Svaz dopravy odhadl dopad nejméně na miliardu korun v nákladech za celou republiku navíc. Náklady se liší podle krajů i dopravců, záleží na tom, jak málo platili dosud. Podle Landy například ve Středočeském kraji půjde v průměru o tři koruny na každý ujetý kilometr.

Ministerstvo práce a sociálních věcí, kde nařízení o vyšších mzdách po dohodě s odboráři vzniklo, zatím neoznámilo, kde peníze vezme.

„Předpokládáme, že budou vedena jednání s dopravci a jednotlivými kraji o způsobu pokrytí zvýšené potřeby finančních prostředků a budou se uzavírat dodatky k aktuálně platným smlouvám,“ řekl mluvčí resortu Petr Sulek.

Jednání komplikuje i to, že Asociace krajů se ještě nesešla a řada krajských radních pro dopravu se vyměnila. Některé kraje však už teď jasně mluví o tom, že od státu budou chtít na vyšší mzdy peníze.

Co se stávajícími smlouvami?

I kdyby regiony peníze od státu dostaly, nastane další problém. Není totiž jisté, zda jde tak jednoduše otevřít stávající smlouvy s dopravci a začít jim platit více. Někteří dopravci mohli v soutěžích počítat například se zákonným navýšením a doplacením rozdílu a v tendru záměrně mzdy podseknout. Tuto možnost teď mají zkoumat ministerstva a antimonopolní úřad.

„Daná problematika je po právní stránce poměrně komplikovaná, nicméně obecně lze říci, že za určitých okolností nejsou menší úpravy již uzavřených smluv vyloučeny,“ řekl mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Švanda.

Odboráři ještě minulý týden hrozili stávkami, teď ale věří, že už mají jistotu, že peněz budou mít od ledna více. Ve hře je ale další spor mezi nimi a firmami provozujícími městskou hromadnou dopravu.

Dopravní podniky, ve většině případů vlastněné městy, se nedomnívají, že nové nařízení platí i na ně, a ­tak nepočítají s tím, že by ho dodržovaly. Navíc chtějí také peníze, obávají se totiž, že jim začnou řidiči utíkat na meziměstské linky. Dosud se průměrná hodinová mzda v MHD pohybuje zhruba o třicet korun výš. „Vidíme to jako diskriminaci. Může to pochopitelně mít vliv na fluktuaci řidičů, už teď je řidičů velký nedostatek,“ podotkl Antonín Macháček, výkonný ředitel Sdružení dopravních podniků.

Svaz měst a obcí proto už natahuje ruku po další až 1,5 miliardy korun. „Nyní chceme, aby nám města a obce vyčíslily, na kolik je přijde opatření, které zabrání odchodu jejich řidičů. Peníze pak budeme žádat po vládě,“ uvedl šéf Svazu měst a obcí František Lukl.

,