Köhler byl ve funkci pouhé čtyři roky. Funkční období by mu uplynulo teprve příští rok a nikdo zatím otázku toho, kdo by ho měl nahradit, moc neřešil. Média nicméně už začínají spekulovat o tom, kdo to bude.
Jisté je jen to, že než se MMF rozhodne pro nástupce bude mít všech 184 členských zemí na povel jeho dosavadní zástupkyně Anna Krügerová.
Ve světě velké politiky platí nepsané pravidlo, že Evropa má na starosti Mezinárodní měnový fond, Američanům přísluší Světová banka.
"Jsem hluboce přesvědčen o tom, že funkci by měl převzít opět Evropan, vzhledem k tomu, jak významnou úlohu Evropa ve světě hraje," řekl předseda Evropské komise Romano Prodi.
Šéfem bude nejspíš znovu Evropan
To je ale asi tak vše, na čem se politici shodnou. Evropská unie má patnáct členů a pro obsazení funkce je hlavním kritériem především národnost.
Tak tomu ostatně bylo i v minulé volbě, kdy fond hledal následovníka. Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung nebyla volba ničím jiným než bojem o moc.
Němec se už pravděpodobně šéfem nestane. Proti jejich dalšímu setrvání u kormidla by se totiž nejspíš postavili Francouzi.
Jean-Claud Trichet, kandidát, o kterém uvažuje Francie, už zase jednu významnou funkci má. Je totiž šéfem Evropské centrální banky.
První myslitelný kandidát by mohl být Ital - současný šéf Komise Romano Prodi. Ten ale uvažuje, že by vstoupil do velké politiky na domácí půdě.
Velká Británie má v záloze současného ministra financí Gordona Browna. I ten má ale spíše politické ambice doma. V Británii se o něm totiž začíná mluvit jako o možném nástupci premiéra Tonyho Blaira. Ani jeho kandidaturu ale zatím nikdo oficiálně nepotvrdil.
"Je to spekulace a je příliš brzy na to, ji jakkoli komentovat," řekl Brownův mluvčí.
Poměrně slušné šance má Pedro Solbes, současný finanční komisař. Proti němu většina členů nic nemá.
Společný kandidát nejsilnějších zemí?
Situace se zdá být dost nepřehledná. Proto největší členské státy, tedy USA, Německo, Velká Británie a Francie uvažují o postavení společného kandidáta.
Ke zvolení šéfa MMF stačí prostá většina hlasů. Samy Spojené státy mají přes sedmnáct procent, Japonsko a Německo po šesti. Evropská patnáctka ovládá asi 37 procent hlasů.
Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung ale vždy platilo, že na kandidátu se nakonec musela shodnout většina členů. Tak nakonec v roce 2000, přes počáteční problémy, funkci získal i Köhler.
O obsazení prázdného křesla by měli diskutovat evropští ministři financí příští týden.
