Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Mezinárodní měnový fond půjčí Ukrajině až 18 miliard dolarů

  9:23aktualizováno  10:46
Mezinárodní měnový fond se dohodl s Ukrajinou na poskytnutí záložního úvěru v objemu 14 až 18 miliard USD (279 až 359 miliard Kč). Moskva zase pomůže Krymu, který se od Ukrajiny odtrhl a připojil se k Rusku.

Kyjevské náměstí Nezávislosti zaplavily květiny a svíčky pro oběti únorových střetů demonstrantů s policií. (6. března 2014) | foto: AP

Přesná výše půjčky Kyjevu bude podle prohlášení MMF stanovena poté, co ukrajinská vláda předloží svůj návrh reforem, jejichž cílem je stabilizovat ekonomiku a vytvořit podmínky pro udržitelný růst, a bude jasné, kolik peněz obdrží Ukrajina od dalších zemí. Země skupiny G7 slíbily Ukrajině finanční pomoc ve spolupráci s MMF.

Fond ve své zprávě upozornil, že deficit bilance běžného účtu Ukrajiny loni činil devět procent hrubého domácího produktu a slabá konkurenceschopnost země způsobila stagnaci vývozu i HDP. Devizové rezervy země na počátku letošního roku klesly na kriticky nízkou úroveň. MMF však rovněž dodal, že po měsících ekonomických a politických nejistot se zemi podařilo dosáhnout určité stability.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk prohlásil, že země je na pokraji ekonomického a finančního bankrotu, a pokud by země nepřijala kroky doporučené MMF, mohla by ekonomika letos klesnout až o deset procent. Vážným problémem pro ekonomiku bude podle něj očekávané zvýšení cen plynu z Ruska od 1. dubna o 79 procent na 480 dolarů za 1 000 metrů krychlových. Inflace se má letos pohybovat v rozmezí 12 až 14 procent.

Vládní reformy se mají podle MMF zaměřit na několik oblastí, a to měnovou politiku, směnný kurz, finanční sektor, fiskální politiku, energetický sektor a řízení státu, transparentnost a podnikatelské klima.

MMF v roce 2011 zmrazil dohodnutý úvěrový program pro Ukrajinu v hodnotě 15 miliard USD, protože Kyjev tehdy odmítl uskutečnit některé reformy. Fond požadoval mimo jiné snížení obrovského fiskálního deficitu, uvolnění směnného kurzu a postupné rušení energetických dotací. Ve středu vláda oznámila, že zvýší ceny plynu pro domácnosti od 1. května o 50 procent a další zdražování plynu bude pokračovat až do roku 2018.

Krize na Ukrajině

Mise MMF dorazila na Ukrajinu po únorovém převratu na počátku minulého měsíce. Nová ukrajinská vláda má problémy udržet ekonomiku země nad vodou a situaci ještě dále zhoršilo převzetí ukrajinského poloostrova Krym Ruskem. Ukrajinští činitelé uvedli, že země bude během příštích dvou let potřebovat finanční pomoc kolem 35 miliard dolarů (téměř 700 miliard Kč), aby odvrátila státní bankrot.

Rusko pošle na Krym 13 miliard rublů

Zatímco MMF pomůže Kyjevu, pomoci z Moskvy se dočká Krym, který se za asistence ruských ozbrojenců připojil k Ruské federaci. Rusko letos ze státního rozpočtu uvolní pro krymskou ekonomiku přes 13 miliard rublů (7,3 miliardy korun). Peníze mají podle ruské agentury zacelit mezery v krymských financích, které jsou deficitní.

Ruské náklady na připojení Krymu nejspíše ještě stoupnou. Podle listu Vedomosti možná na Krym letos půjde celá "protikrizová rezerva", vytvořená z penzijních úspor Rusů, tedy více než 240 miliard rublů (asi 134 miliard Kč). Ani to prý nemusí stačit. "Krym se stal ruským, a to znamená, že tamní důchody a platy státních zaměstnanců mají dosáhnout ruské úrovně," poznamenal list.

Tyto počty ovšem nezahrnují výdaje určené na rozvoj poloostrova, na silnice a energetiku. Vyschlý poloostrov trpí velkým nedostatkem vody, která na něj proudí z Ukrajiny. Přestože Kyjev dodávky vody a energií pro krymské podniky a domácnosti nepřerušil, závislost na pomoci Moskvy podle odborníků výrazně poroste.

Rusko nemá s Krymem suchozemskou hranici a v případě ukrajinské blokády může poloostrov stihnout kolaps. Ruská vláda se proto rozhodla vybudovat silniční a železniční most mezi východem Krymu a ruskou pevninou. Stavba mostu spojujícího krymské město Kerč s ruským Krasnodarským krajem má trvat až tři roky.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump přivítal ve svém sídle čínského prezidenta s chotí. (6.4.2017)
Přezkum duševního vlastnictví nesmí poškodit obchod, vzkázala Čína Trumpovi

Čína bude bránit své zájmy, pokud Spojené státy poškodí vzájemné obchodní vazby, oznámilo čínské ministerstvo obchodu. Reagovalo tak na memorandum podepsané...  celý článek

Britský ministr pro brexit David Davis (vlevo) a hlavní vyjednavač EU  Michel...
Evropská unie ne, celní ano. Za členství v ní ale Londýn nechce platit

Velká Británie by chtěla po odchodu z Evropské unie setrvat se sedmadvacítkou po časově omezenou dobu v celní unii. Za členství v ní by ale neměl mít Londýn...  celý článek

Ruský ropný gigant Rosněfť. Ilustrační snímek.
Čínský konglomerát CEFC pokukuje po podílu v ruském petrogigantu Rosněft

Čínská společnost CEFC China Energy jedná o koupi podílu v ruské státní ropné společnosti Rosněfť. S odvoláním na své zdroje to v pátek uvedla agentura...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.