Přesná výše půjčky Kyjevu bude podle prohlášení MMF stanovena poté, co ukrajinská vláda předloží svůj návrh reforem, jejichž cílem je stabilizovat ekonomiku a vytvořit podmínky pro udržitelný růst, a bude jasné, kolik peněz obdrží Ukrajina od dalších zemí. Země skupiny G7 slíbily Ukrajině finanční pomoc ve spolupráci s MMF.
Fond ve své zprávě upozornil, že deficit bilance běžného účtu Ukrajiny loni činil devět procent hrubého domácího produktu a slabá konkurenceschopnost země způsobila stagnaci vývozu i HDP. Devizové rezervy země na počátku letošního roku klesly na kriticky nízkou úroveň. MMF však rovněž dodal, že po měsících ekonomických a politických nejistot se zemi podařilo dosáhnout určité stability.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk prohlásil, že země je na pokraji ekonomického a finančního bankrotu, a pokud by země nepřijala kroky doporučené MMF, mohla by ekonomika letos klesnout až o deset procent. Vážným problémem pro ekonomiku bude podle něj očekávané zvýšení cen plynu z Ruska od 1. dubna o 79 procent na 480 dolarů za 1 000 metrů krychlových. Inflace se má letos pohybovat v rozmezí 12 až 14 procent.
Vládní reformy se mají podle MMF zaměřit na několik oblastí, a to měnovou politiku, směnný kurz, finanční sektor, fiskální politiku, energetický sektor a řízení státu, transparentnost a podnikatelské klima.
MMF v roce 2011 zmrazil dohodnutý úvěrový program pro Ukrajinu v hodnotě 15 miliard USD, protože Kyjev tehdy odmítl uskutečnit některé reformy. Fond požadoval mimo jiné snížení obrovského fiskálního deficitu, uvolnění směnného kurzu a postupné rušení energetických dotací. Ve středu vláda oznámila, že zvýší ceny plynu pro domácnosti od 1. května o 50 procent a další zdražování plynu bude pokračovat až do roku 2018.
Krize na UkrajiněPUTINOVI NEJBLIŽŠÍ: Kolegové z KGB a kamarádi z dači ANEXE: Rusové obsasdili všechna ukrajinská plavidla ALIANCE: Rusové mohou projít až do Podněstří ČESKÝ UKRAJINEC: Pro Krym nepláčeme TATAŘI: Původním obyvatelům Krymu hrozí stěhování RUSKO: Putin podepsal smlouvu o připojení Krymu ODPOSLECHY: Rusové plány dokázali utajit TYMOŠENKOVÁ: Rusy bychom měli postřílet KLIČKO & SPOL.: Kdo se chopil moci v Kyjevě DONĚCK: Anketa vyzývá k připojení k Británii MODERÁTORKA: Byla jsem Putinovou loutkou |
Mise MMF dorazila na Ukrajinu po únorovém převratu na počátku minulého měsíce. Nová ukrajinská vláda má problémy udržet ekonomiku země nad vodou a situaci ještě dále zhoršilo převzetí ukrajinského poloostrova Krym Ruskem. Ukrajinští činitelé uvedli, že země bude během příštích dvou let potřebovat finanční pomoc kolem 35 miliard dolarů (téměř 700 miliard Kč), aby odvrátila státní bankrot.
Rusko pošle na Krym 13 miliard rublů
Zatímco MMF pomůže Kyjevu, pomoci z Moskvy se dočká Krym, který se za asistence ruských ozbrojenců připojil k Ruské federaci. Rusko letos ze státního rozpočtu uvolní pro krymskou ekonomiku přes 13 miliard rublů (7,3 miliardy korun). Peníze mají podle ruské agentury zacelit mezery v krymských financích, které jsou deficitní.
Ruské náklady na připojení Krymu nejspíše ještě stoupnou. Podle listu Vedomosti možná na Krym letos půjde celá "protikrizová rezerva", vytvořená z penzijních úspor Rusů, tedy více než 240 miliard rublů (asi 134 miliard Kč). Ani to prý nemusí stačit. "Krym se stal ruským, a to znamená, že tamní důchody a platy státních zaměstnanců mají dosáhnout ruské úrovně," poznamenal list.
Tyto počty ovšem nezahrnují výdaje určené na rozvoj poloostrova, na silnice a energetiku. Vyschlý poloostrov trpí velkým nedostatkem vody, která na něj proudí z Ukrajiny. Přestože Kyjev dodávky vody a energií pro krymské podniky a domácnosti nepřerušil, závislost na pomoci Moskvy podle odborníků výrazně poroste.
Rusko nemá s Krymem suchozemskou hranici a v případě ukrajinské blokády může poloostrov stihnout kolaps. Ruská vláda se proto rozhodla vybudovat silniční a železniční most mezi východem Krymu a ruskou pevninou. Stavba mostu spojujícího krymské město Kerč s ruským Krasnodarským krajem má trvat až tři roky.
