Podle čísel Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS), které se někdy přezdívá centrální banka centrálních bank, objem mezinárodních transakcí v dolaru vzrostl ve třetím čtvrtletí loňského roku o 60 miliard dolarů na 13,9 bilionu (351 bilionů korun). Naopak podíl eura klesl o 160 miliard dolarů na 8,1 bilionu dolarů zobchodovaných za stejné období.
Americká měna si tak za prvních devět měsíců, za které jsou data k dispozici, ukousla s 28,2 bilionu dolarů více než polovinu z globálního obchodního koláče. Euro je s 29 procenty druhé a japonský jen, přes který protekly transakce za 1,7 bilionu dolarů, třetí.
Přitom ještě v roce 2012 bylo euro s kvartálním podílem 11 bilionů dolarů nejoblíbenějším platidlem finančníků. Od té doby ale jeho podíl strmě klesá. Z poloviny za to může slábnoucí kurz evropské měny vůči dolaru, kvůli kterému se objem finančních transakcí jeví menší. Z druhé poloviny si za horší bilanci může Evropa sama.
Slabý růst a banky
Dlouhodobě nízký růst eurozóny představuje pro investory rizikovější finanční prostředí. Euro navíc zatěžuje pověst platidla, které používá na straně jedné problémy zatěžkaná ekonomika Řecka a na straně druhé silné Německo.
Rostoucí podpora antievropských politiků jako francouzské kandidátky na prezidentu Marine Le Penové navíc živí obavy z toho, že euro se v extrémních situacích jako jednotná měna neosvědčí a zanikne. „Částečně se jedná o důsledek dluhové krize. Mimoevropští investoři mají v otázce životaschopnosti eurozóny mnoho otazníků,“ uvedl hlavní evropský ekonom americké investiční banky Jeffreis Group pro britský list The Telegraph.
Velkou koulí u nohy eura je navíc špatný stav evropských bank, které se na rozdíl od těch amerických neotřepaly z bankovní krize v roce 2008. Pod drobnohledem investorů a finančníků zůstávají zejména italské banky v čele s Monte dei Paschi, kterou musela z finančních problémů dostávat tamní vláda. Obdobný osud může čekat i jeden z největší finančních domů v Portugalsku Novo Bancu, která má nyní pět měsíců na řešení hrozícího krachu (více čtěte zde). V zemi se dokonce mluví i o možném znárodnění banky, což eurozóně na věrohodnosti zrovna nepřidává.
Evropské banky navíc po finanční krizi zaujaly strategii, v rámci které půjčují primárně doma. Tím se objem mezinárodních transakcí v euru ještě snižuje. Někteří ekonomové proto volají po bankovní unii, která by nastavila evropským bankám jednotná pravidla pro půjčování a zatraktivnila tak euro jako preferenční transakční platidlo. Jiní naopak tvrdí, že evropské banky jsou příliš svázané regulacemi, což euru brání v dobývání mezinárodních měnových vod.
