ROZSTŘEL: Nejsem sociální inženýrka. Rodina se měla řešit dávno, řekla Marksová

  • 362
Stát pomůže obcím zajistit bydlení pro 350 tisíc chudších lidí. Čtvrtina z nich je ze sociálně vyloučených lokalit. Ministryně práce Michaela Marksová tvrdí, že i pro lidi v ghettech má zákon o sociálním bydlení smysl a bude je motivovat k tomu, aby si hledali práci a posílali své děti do škol. Řekla to v pořadu iDNES.tv Rozstřel.

Debatní pořad s Michaelou Marksovou Tominovou vysílala iDNES.tv živě od 10:30, moderovala ho vedoucí ekonomické rubriky MF DNES Zuzana Kubátová.

Ministryně chce prosadit zásadní změny v sociální oblasti, které se týkají sociálních dávek, rodiny a genderových nerovností, pracovního trhu, bydlení, zdravotnictví nebo školství.

Velkým tématem je připravovaný zákon o sociálním bydlení, jeden z klíčových plánů ministryně sociálních věcí. Má za cíl podle principu „bydlení především“ vymýtit bezdomovectví nebo dnes běžný obchod s chudobou, kdy rodiny s dětmi žijí draze v ubytovnách. Politika sociálního bydlení tak kromě dnešních příspěvků dostane další dva pilíře - nabídku bytů a sociální práci.

Peníze obcím, nikoli soukromníkům

Marksová připomněla, že systém se mění v tom, že prostředky na sociální bydlení by měly jít od státu k obcím, nikoliv jako dosud od státu přímo k potřebným, popř. k soukromým subjektům, které bydlení poskytují. „Řada obcí a měst za stávající legislativy své vlastní systémy dostupného veřejného bydlení provozují, ale ostatní, kteří nechtějí, neprovozují. Pak tady máte situaci, že matka samoživitelka se třemi dětmi musí každý rok měnit azylový dům jen proto, že obec jí není schopna dát nějaký byt,“ řekla.

Ministryně počítá i s tím, že některé obce by musely bydlení rekonstruovat nebo postavit nové. Celkové náklady neuvedla, od roku 2023 by se však podle ní měly snižovat.

Sociální bydlení má využívat zhruba 350 tisíc lidí, asi čtvrtina z nich jsou nejchudší lidé ze sociálně vyloučených lokalit a ghett. Právě podpora této skupiny budí největší emoce. Marksová je mírní. „Zákon především cílí na mladé rodiny s dětmi nebo seniory, kteří zůstanou sami třeba v drahém větším bytě,“ uvedla.

Politička, která odmítá, že její návrhy mají blízko k sociálnímu inženýrství, je přesvědčena, že zákon může změnit chování nejchudších obyvatel ghett, které zákon bude motivovat k tomu, aby pracovali, případně studovali střední školy.

„Když lidem na pokraji bezdomovectví dáte byt a jsou pod dozorem sociální práce, tento fakt je sám o sobě strašně pozdvihne a oni budou schopni samostatného života a klasického bydlení,“ věří ministryně.

Klasická rodina nefunguje

V pořadu Rozstřel se stočila řeč i k zásadním změnám v rodinné politice. Koncepcí rodinné politiky chce ministerstvo matkám malých dětí rozšířit možnost pracovat, zvýšit dávky spojené s dětmi a motivovat otce, aby šli na mateřskou.

Návrhy s cílem zajistit rovnost mužů a žen na pracovním trhu vycházejí z představ, že kdyby ženy měly lepší šanci v kariéře, raději by rodily děti. „Jeden ze smyslů koncepce je udělat taková opatření, aby ženy mohly mít i děti i kariéru a aby děti byly co nejmenším handicapem,“ uvedla Marksová s tím, že nemění zaběhlé stereotypy o tradičních rolích mužů a žen. Dodala, že fungující rodina ve skutečnosti neexistuje, protože polovina manželství se rozvádí a polovina dětí se loni narodila mimo manželství. „Model, že tatínek vydělává a maminka je šťastně doma a stará se o děti, tak v reálném životě neexistuje.“

Spekulovalo se také o tom, že v návrzích bude, aby zaměstnavatelé museli poskytovat informace o mzdách, aby si ženy mohly zkontrolovat, zda nejsou na stejné pozici podhodnoceny. To však ministryně odmítla. „Nikdy se to tam neobjevilo, bylo to nějaké doporučení Evropské komise a je to na nás příliš revoluční. To by mě ani nenapadlo,“ uklidnila.

Marksová také řekla, že by byla pro strmější růst minimální mzdy, než prosazuje vláda. Vadí ji také, že Česko pokulhává ve srovnání platů se západní Evropou. „Hodně mi to vadí. Každý rok navyšujeme minimální mzdu. Já bych byla radikálnější,“ řekla.