Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Miliardář žádá stát o pomoc, ocelové srdce Česka má problémy

  2:37aktualizováno  2:37
Něco takového se v Česku stalo poprvé. Ocelářská firma ArcelorMittal, vlastněná jedním z nejbohatších mužů na světě, požádala vládu o pomoc. Chce od státu, aby jí přispěl miliony korun na mzdy pro lidi, které nechává doma, protože pro ně nemá práci.
Ocelárny mají potíže a propouštějí, žádají stát o finanční pomoc. Ilustrační foto

Ocelárny mají potíže a propouštějí, žádají stát o finanční pomoc. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Ocelářský kolos ArcelorMittal zaměstnává na Ostravsku téměř sedm tisíc lidí. Žádost o příspěvek na platy je jen jedním z projevů toho, jak tvrdě na oceláře dopadla krize. V Česku produkce železa a oceli klesla prakticky o polovinu.

Ostravský ArcelorMittal nyní vyrábí jen 35 procent své kapacity. Od začátku roku muselo z firmy odejít asi tisíc lidí. Jen o něco lépe na tom je další ostravský ocelářský kolos Evraz Vítkovice Steel. Obě firmy plánují další propouštění.

Peníze, které ocelárna žádá od státu, by měly jít na mzdy pro zhruba pět set zaměstnanců, kteří jsou již týdny nebo měsíce doma. Není pro ně práce a dostávají 70 procent platu. Podle dopisu vládě to ocelárny stojí 28 milionů korun měsíčně.

Podle informací MF DNES aktivitu Mittalu podporuje i Evraz. Oficiálně se však k tomu nechce vyjadřovat.

Požadavek, aby stát přispíval desítky milionů měsíčně na platy soukromé firmě, které se nedaří, je v Česku krajně neobvyklý. V Evropě je však tato státní pomoc v poslední době poměrně častá - především v Německu a ve Francii.

Bakala zchudl o 25 miliard

Vláda zatím nerozhodla, jak se k požadavku postaví. Čeká na stanovisko expertů z ministerstva práce a sociálních věcí a z ministerstva průmyslu. "Ještě se k tomu nebudeme vyjadřovat," řekl MF DNES Roman Prorok, mluvčí premiéra Jana Fischera.

Rozhodnutí může ovlivnit i fakt, že ArcelorMittal má za sebou velice dobré období. Ještě loni měl zisk 30 miliard.

Potíže ocelářů mohou mít pro Ostravsko těžké důsledky. Když se nevyrábí ocel, není potřeba ani uhlí. Pocítily to už ostravské uhelné doly. Těžební firmě OKD, kterou vlastní firma NWR Zdeňka Bakaly, klesly tržby za první čtvrtletí o 50 procent. Nad Ostravskem se teď vznáší hrozba velkého propouštění.

S potížemi firem chudnou i jejich vlastníci. Majitel impéria, do kterého spadá i ostravský ArcelorMittal, Ind Lakshmi Mittal, ještě loni zchudl v přepočtu o 487 miliard korun.

Majetek uhlobarona Zdeňka Bakaly se údajně zmenšil o 25 miliard korun. Až o miliardy zchudl také spoluvlastník Třineckých železáren Tomáš Chrenek a nejbohatší Čech Petr Kellner, který má podíl v ArcelorMittalu.

Výsledkem problémů těžkého průmyslu je rychlý růst nezaměstnanosti v celém Moravskoslezském kraji. OKD již ohlásilo, že bude muset propustit další tři tisíce lidí z celkových 15 tisíc. Úřady práce na Ostravsku hlásí, že poprvé po deseti letech nezaměstnanost v dubnu a květnu neklesla, jak to běžně před létem bývá, ale dál se zvětšila.

"Na jedno volné místo připadalo v květnu v kraji již přes 22 uchazečů," uvádí mluvčí Úřadu práce v Ostravě Svatava Baďurová. Celkem je v Moravskoslezském kraji 74 tisíc lidí bez práce, meziročně jich přibylo více než 18 tisíc. Kdy se situace v oboru začne lepšit, nikdo neví. Lidé z firem spíše potvrzují, že jsou zprávy od jejich zákazníků každý měsíc horší.

"Ani optimistické předpovědi neočekávají, že by se situace zlepšila dříve než na konci letošního roku. Návrat na úroveň předchozích let pak bude velmi pozvolný a může trvat i několik let," uvedl Tomáš Chrenek, spolumajitel Třineckých železáren v květnu, když prezentoval výsledky firmy. Ta za loňský rok vydělala 1,2 miliardy a sedí na slušném balíku peněz. Letos je však její výrobní kapacita vytížená jen ze 70 procent.

Mittal chce pomoc, má přitom přes 30 miliard

A to je také důvod, proč situace zatím není v severomoravském hutnictví pro firmy, na rozdíl od propuštěných dělníků, tak vážná. Hutní i ocelářské firmy byly totiž v minulých letech extrémně ziskové a mají obrovské finanční polštáře, které by teď logicky měly začít párat. Do toho se jim příliš nechce a raději se obracejí na stát.

Jejich prosby vůči vládě mohou vzhledem k nerozdělenému zisku z minulých období působit až nemravně. Sám ArcelorMittal měl na konci loňského roku z minulých let vyděláno 33,6 miliardy korun a dalších téměř pět miliard čistého vydělal loni.

Oceláři v dopise adresovaném vládě nijak neupřesňují, zda chtějí uhradit jen část mezd, nebo celou částku. Není ani jasné, jaký bude jejich další postup, když stát jejich požadavek odmítne. Ostatní oceláři, kteří se také s krizí potýkají, vesměs požadavek AlcelorMittalu podporují.

"Víme o tom dopise a souhlasíme s tím. Stát by však neměl pomáhat jen jedné firmě nebo jednomu oboru, mělo by se to vztahovat na všechny, kdo mají kvůli krizi potíže," reagoval prezident ocelářského svazu Hutnictví železa Jaroslav Raab. Svaz se zaklíná tím, že takovou pomoc výrobcům běžně dávají i jiné evropské země.

Kromě pomoci firmám je podle Raaba ve hře i to, že příspěvky na platy v podnicích zasažených krizí běžně dávají další země EU. Jde například o Německo, Francii či Itálii. "Jestliže českým firmám stát platy lidí, kteří jsou nuceně doma, nehradí, je to pro ně obrovské zhoršení konkurenceschopnosti," dodává.

Ekologie až v lepších časech

Žádost o příspěvek na platy je letos už druhým požadavkem tuzemských huťařů na stát. Prostřednictvím svého svazu požádali už v minulých měsících vládu o změkčení přísných požadavků na ekologické investice. Ocelárny ArcelorMittal Ostrava, Třinecké železárny, Evraz a ŽDB mají celkem do roku 2011 investovat do ekologických projektů 4,1 miliardy korun. Především jde o odprášení výrobních hal. Velká prašnost totiž nejvíce zatěžuje životní prostředí kolem továren.

"My na to prostě nemáme," řekl šéf Hutnictví železa Raab, proč chtějí oceláři s investicemi zvolnit. Podle něj je možné přispět ocelářům například z prodeje emisních povolenek, které získalo ministerstvo životního prostředí. Ostravsko tak může na lepší vzduch opět na čas zapomenout. Zastavily se však i investice do výroby.

"Probíhá přehodnocování priority investic. Kvůli přetrvávající nízké úrovni zakázek zvažujeme sfoukání třetí ze čtyř provozovaných vysokých pecí. Proto jsou opravy již dříve odstavených pecí pozastaveny," říká mluvčí ArcelorMittalu Věra Breiová. Podle ní firma veškeré zakázky vůči svým dodavatelům technologií plní.

Objevily se totiž spekulace, že Mittal raději zaplatí pokutu za neodebrané technologie, než by je instaloval, protože to bude levnější. "Od dodavatelů odebíráme a k opravám se přikročí ve chvíli, kdy to situace na trhu umožní," říká Breiová.

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výroba nové Škody Yeti v Kvasinách
KOMENTÁŘ: Ekonomika je jako strom, do nebe však neroste

Vzestup české ekonomiky je nečekaně vysoký, ale je v tom růstu dost skromnosti, vytrvalosti a poctivosti? Není to jen vzplanutí nad tím, jak stát rozdává...  celý článek

Ilustrační snímek
Stát vyplatí zemědělcům za sucho zhruba 1,2 miliardy, řekl Jurečka

Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015,...  celý článek

V Horních Chrášťanech na Prachaticku otevřeli minipivovar. Vaří hlavně ležáky,...
Výletníky už tolik netáhnou hrady, zamíří raději do místního pivovaru

V Česku se objevil nový turistický hit. S tím, jak se v zemi neustále zvyšuje počet malých pivovarů, rychle roste i jejich obliba coby hlavního cíle výletu....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.