Válku přitom jeho podnikání pociťuje ještě nyní každý den. Lidé omezili cestování, a to postihlo i Česko a firmy, které žijí z přílivu zaoceánských turistů. Základním kamenem Šimáněho impéria je cestovní kancelář Čedok.
Kolem této firmy, která si ze socialistických dob kontrolovaného turismu udržela dominantní postavení na trhu, pak Jiří Šimáně se svým společníkem Jaroslavem Šmejkalem vybudovali impérium Unimex Group, jež vynáší stamiliony zisku ročně. Patří do něj další cestovní kancelář, letecká společnost, síť bezcelních a daňově zvýhodněných obchodů duty-free a také developerská firma.
O hodnotě této podnikatelské skupiny se spekulovalo dlouho. V minulých letech ani sám Šimáně nechtěl říci, na kolik si svou firmu cení. Nyní ano. Řekli mu to investoři. "Obdrželi jsme v poslední době několik nabídek, převážně od investičních fondů, přičemž nejnižší nabídka neklesla pod hodnotu 6,5 miliardy korun," tvrdí.
Ale zároveň hned dodává, že Unimex Group rozhodně není k mání. Sám totiž nechce podnikání nechat a slovo důchod prý nezná. "Nechci firmu prodat, i když je fakt, že vše je otázka ceny. Chci to dělat do konce života, a pak to předám buď rodině, nebo to dám na charitu."
Obchod s volným časem nese
Společným jmenovatelem většiny aktivit Unimex Group je volný čas či "užívání si". Kromě zájezdů do zahraničí či turismu směrem do ČR podniká Unimex na poli, které tu má silnou živnou půdu. Provozuje řetězec hobbymarketů OBI pro zahrádkáře, chalupáře a kutily.
Nelze si snad představit dokonalejší trh pro podobné zboží, než je Česká republika. Ale i tak prý Šimáně nešel do záměru po hlavě. Tři roky vyjednával, aby si jméno OBI mohl pronajmout za franšízový poplatek a postavit další pilíř své říše. Nakonec však cenu dostal tam, kde ji chtěl mít. A loni firma Global Stores provozující obchody s hlavičkou OBI dosáhla obratu 1,2 miliardy korun.
U firmy Global Stores však končí ochota Jiřího Šimáněho veřejně říkat výsledky hospodaření. Nejcitlivější je ptát se ho na to, jaké vynáší jeho síť duty-free obchody. Není divu, jde o podnikání, které bylo dlouho trnem v oku daňových a celních úředníků.
Duty-free sněmovna
Ani od asociace podnikatelů na poli duty-free se nelze dozvědět, jak mají rozdělený trh. "Neřeknu vám přesně, jaký je podíl Unimexu, ale je to jeden z největších hráčů," říká prezident Českého duty-free sdružení Luděk Fiala.
Za to, že Česká republika prodloužila život bezcelních obchodů na svých hraničních přechodech, byla opakovaně Evropou kritizována. Čeští zákonodárci to neslyšeli. Na to, že právě duty-free podniky se za přízeň politiků odměňují poslaneckým kancelářím různých stran, veřejně upozornila i nejvyšší státní zástupkyně, když hovořila o sílící korupci v Česku.
Když se Zemanova vláda pokoušela znovu zákon zpřísnit (tedy že by duty-free shopy musely zmizet z hranic s koncem roku 2001), návrh ministerstva financí ležel od října 2001 až do voleb 2002 ve sněmovně a nepřišel na řadu. Pak šel do propadliště dějin.
Ministerstvo financí přitom upozorňovalo, že státní pokladna přichází o miliardy ročně. Zboží zbavené daně se z těchto prodejen mělo ve velkém dostávat na tržiště ve vnitrozemí.
Podle Šimáněho má Unimex pět podobných obchodů, dva by měly být na letišti. Ty jediné mají podle zákona přežít konec roku 2003. Pokusy zrušit duty-free obchodování ho už nemusí znepokojovat. "Pokud by státní orgány měly důkazy pro to, že se tam děje něco nekalého, jsou oprávněny k různým sankcím, i odebrat licenci," oponuje.
A kde se vzala přízeň poslanců v parlamentu? "Zvládli jsme to dobře, protože jsme měli dobré argumenty." Už nyní má v hlavě nový projekt, který by prý Evropě neměl být proti srsti. Nese pracovní název Travel Value. Prodejny prý Unimex nezavře, jen změní strategii, která nebude stát na daňových a celních výhodách. "Jde o koncept, kdy si cestující může koupit výrobky za lepší cenu než ve vnitrozemí," říká zatím bez podrobností.
Nejznámějším kolbištěm Unimexu stále zůstává cestovatelský byznys, a to i přes útlum v posledních třech letech, které turismu nepřály. Jiří Šimáně přiznává, že právě cestování samo mu dalo nejvíc pro jeho podnikatelský úspěch.
"Čedok je finančně nejstabilnější kancelář na trhu. Měli bychom na každou akvizici v oblasti cestovního ruchu, ale ta největší není na pořadu dne," říká Šimáně, který si zakládá na tom, že o svých konkurentech nechce mluvit jménem. A ze všeho nejméně o jedničce na trhu cestovní kanceláři Fischer.
Koupit Čedok napadlo Jiřího Šimáněho v roce 1995. Historku vypráví docela rád. Šel prý pražskou Jindřišskou ulicí a četl noviny. Prý to tak dělává dodnes. Dočetl se, že slavný Čedok je na prodej. Cestovku získal a zaplatil za ni převážně vypůjčenými penězi. "No, nevím, jestli dnešní banky by do něčeho takového šly," krčí rameny.
První milion vydělal hned v prvním roce podnikání. To mu bylo 41 let. Dnešní Čedok musí čelit už jiným problémům, než je splácení tehdejšího úvěru. Cestovní ruch je v recesi. Podle odhadů jezdí do Česka po útocích na "dvojčata" v New Yorku o 15-20 procent méně zahraničních turistů.
Nejvíc ubylo těch, kteří nejraději utrácejí, Japonců a Američanů. Když se k tomu přičte pád amerického dolaru, válka v Iráku a loňské povodně, výsledkem je velmi ostrý konkurenční boj. Běžný klient to ocení, ceny jdou dolů a prodavači zájezdů si ho musí předcházet.
Stín z minulosti
Co to znamená dostat "skvělé služby za svoje peníze" se naučil většinový majitel Unimex Group už před rokem 1989. V tom měl náskok. Léta pracoval v zahraničním obchodě, podobně jako řada dalších úspěšných podnikatelů dneška. Podnik Strojexport jej už v osmdesátých letech posílal na Západ.
Na tu dobu Šimáně vzpomíná v dobrém, až na jeden problém. Když před několika týdny ministerstvo vnitra zveřejnilo seznamy spolupracovníků komunistické tajné policie, bylo na něm i jméno Jiří Šimáně. Přišlo něco, co prý nepokládal uplynulých dvanáct let za důležité.
"Nikdy jsem nic nepodepsal, nikdo mě nikdy neúkoloval. Lidé, kteří mě znají, vědí, jaký jsem. S příslušníky policie jste se, ať jste chtěl, či ne, setkat musel, ten, koho si vybrali, neměl šanci se jim vyhnout. Jezdil jsem do zahraničí, oni za námi chodili, my věděli, kdo jsou. Tečka. Podal jsem si žádost o nahlédnutí do svazku a budu to pravděpodobně řešit právní cestou."
