Zmíněná částka představuje hrubý plat: zjednodušeně řečeno dvanáctinásobek měsíčního příjmu 93 150 korun, který se objevuje v pracovní smlouvě nebo na výplatní pásce.
Hranice se bude lišit podle toho, kolik má člověk dětí, zda jeho manželka pracuje a odečítá si tedy na rodinné příslušníky odpočitatelné daňové položky. Roli sehraje i to, jestli si od daní odečítá například penzijní připojištění, životní pojistku či úroky z hypotéky. V takovém případě pro něj začíná laťka pro "milionářskou" daň o pár tisíc výš.
Důležitou cifrou je daňový základ. Daň 35 procent se platí z daňového základu přesahujícího 996 300 korun ročně. Daňový základ je suma, kterou si snadno spočítáte. Od hrubého platu (na výplatní pásce) se odečte 12,5 procenta (zdravotní a sociální pojištění), odečitatelné daňové položky (osobní 38 040 korun, na manželku, pokud nemá vlastní příjem, 38 040 korun a na každé dítě 23 600 korun).
Kdo má penzijní připojištění či hypotéku, může si daňový základ snížit i o ně. Ironií osudu je, že současná politická konstelace dotlačila k souhlasu se vzestupem příjmové daně právě Unii svobody. Právě unionisté totiž protlačili v časech menšinové vlády ČSSD snížení daně pro lidi s nejvyššími platy.
Socialisté tehdy měli problém získat v parlamentu spojence pro svůj záměr zvýšit spotřební daně. Unionisté a lidovci nabídli výměnný obchod: Podpoříme vyšší spotřební daně, vy zase pokles nejvyšší daně z příjmu. Od počátku roku 2000 se tak snížila daň z hrubého roční příjmu nad 1 242 000 korun z 40 na nynějších 32 procent. Ministr financí Bohuslav Sobotka řekl, že nejvyšší sazbu v Česku považovala ČSSD za neúměrně nízkou, a proto prosazovala její vzestup.