Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Miliony Rusů přepadly přes okraj chudoby. Lidé šetří na lécích i jídle

  13:01aktualizováno  13:01
Rusko se z ekonomické stagnace jen tak nedostane. Sankce uvalené na zemi po rozpoutání války na Ukrajině a propad cen ropy uvrhly miliony lidí pod hranicí chudoby. Ekonomové budoucnost země nevykreslují nijak růžově. Útraty lidí dlouhodobě klesají a mnozí Rusové už nemají ani na základní zboží. Přesto se Vladimir Putin těší stále vysoké popularitě.

Dvě tváře Moskvy - Luxus a chudoba | foto: Profimedia.cz

Podle průzkumů až třetina Rusů nakupuje méně potravin než dříve a šetří i na lécích. Téměř polovina Rusů přiznává, že pokud jsou léky na předpis příliš drahé, nekoupí si je. „Ceny nepřestávají růst,“ uvedla pro Moscow Times Irina Kuninská, která kupuje léky pro svou matku. „S matčinou nízkou penzí a mým klesajícím platem už nevíme, jak máme nakrmit rodinu,“ stěžuje si.

Miliardář Sergej Galickij provozuje v Rusku více než 13 tisíc obchodů. Pro agenturu Bloomberg uvedl, že ve druhém letošním čtvrtletí průměrná útrata v jeho síti poklesla meziročně o dvě procenta. Je to vůbec první pokles, který jeho firma za deset let existence zaznamenala.

Celkově maloobchodní prodeje v Rusku klesají už 18. měsíc v řadě, stejně tak klesají i reálné mzdy.

„Spotřeba nemůže růst,“ vysvětluje hlavní ekonom ING Groep NV v Moskvě Dmitryj Polevoj. „Platy nerostou, nebo rostou mnohem pomaleji než dříve, objem půjček klesá,“ vyjmenovává.

Pokles cen ropy společně s ekonomickými sankcemi ze strany EU a USA dohnaly ruskou ekonomiku na pokraj ekonomické krize a nejvíce to odnáší střední třída. Miliony lidí chudnou. Loni přibyly v Rusku podle CBC News tři miliony lidí, kteří přežívají pod hranicí chudoby. Celkem žije pod hranicí chudoby téměř 20 milionů lidí.

Maloobchodní prodeje se minulý měsíc meziročně propadly o 5,4 procenta, v květnu pak dokonce o 6,1 procenta. Reálné příjmy poklesly o 5 procent. Dvě třetiny Rusů pak podle průzkumů tvrdí, že se ceny zvyšují dvakrát více, než je oficiálně uváděná inflace.

Rostoucí chudoba se projevuje i u nákupu zboží dlouhodobé spotřeby. Na novou elektroniku nebo nábytek lidé nemají. Podle odhadů budou příjmy Rusů stagnovat ještě více než dva roky.

Politici jsou neteční

V roce 2009 Rusko reagovalo na padající ceny ropy zvýšením penzí a měnovými intervencemi, což pro odvrácení krize stačilo. Tentokrát se už problémy zažehnat nepodařilo, rubl oslabil (více čtěte zde) a útraty dál klesají. Přestože to vypadá, že inflaci se letos podařilo dostat pod kontrolu, experti optimismem nepřekypují.

„Ve střednědobém horizontu odhadujeme, že spotřeba i příjmy budou nadále klesat kvůli nízkým cenám ropy a dosavadní vládní strategii,“ vysvětlily analytičky Alina Sljusarčuková a Marija Berasněvová z Morgan Stanley.

To, že se ekonomické problémy nijak neodrážejí na změně hospodářské politiky, je pro mnohé ekonomy překvapující.

Prezident Vladimir Putin má stále vysokou podporu, jeho vládu schvaluje stabilně až 80 procent obyvatel Ruska. „Podporuji Putina a jeho politiku, líbí se mi, jak bojuje s terorismem. Neobviňuji ho z této situace. Ovšemže tu máme některé věci špatné, ale která země nemá,“ říká Slava Kukuškin, otec čtyřleté dcery, čekající ve frontě na polévku v ubytovně pro bezdomovce.

Jedním z vysvětlení může být, že nezaměstnanost se dlouhodobě drží přibližně na stejné úrovni. V červnu dokonce mírně poklesla z 5,6 na 5,5 procenta. „To, jak se za rok a půl lidé v Rusku přizpůsobují této stresující situaci, jen ukazuje, že na vládu nemají tyto problémy žádné dopady,“ myslí si Polevoj.

„Díky nízké nezaměstnanosti je vleklá ekonomická stagnace z politického hlediska přijatelná,“ míní Vladimir Osakovský, hlavní ekonom v ruské sekci Bank of America. „Navzdory recesi zůstává lidem stabilní příjem,“ vysvětluje.

„Politici s tím nebudou nic dělat, pokud to pro ně neznamená hrozbu,“ domnívá se Polevoj. Omezení státních útrat tak v Rusku nehrozí, vláda letos naplánovala největší deficit od roku 2010.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.