Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Miliony uprchlíků zlepší ekonomiku a trh práce EU, tvrdí komise

  21:11aktualizováno  21:11
Evropská komise ve čtvrtek uvedla, že tři miliony uprchlíků, kteří do roku 2017 přijdou do EU, pomůžou tamní ekonomice. Pokud budou migranti kvalifikovaní, hrubý HDP států osmadvacítky by se podle komise v roce 2017 mohl zvýšit o více než čtvrtinu procenta.

Migranti čekají na registraci na řeckém ostrově Lesbos. (24. října 2015) | foto: AP

Tři miliony běženců podpoří hospodářskou aktivitu EU a zlepší veřejné finance, naznačila ve čtvrtek ve své nejnovější ekonomické prognóze Evropská komise, uvedla agentura Reuters. Výkonný orgán Bruselu předpokládá, že do Evropy letos dorazí celkem milion azylantů, napřesrok to bude 1 500 000 lidí a v roce 2017 komise očekává příliv půl milionu migrantů.

Pokud polovina z nich azyl získá a tři čtvrtiny z nich budou zároveň v produktivním věku, pracovní síla v EU letos vzroste o 0,1 procenta. Pro roky 2016 a 2017 to má představovat 0,3procentní nárůst.

Uprchlická krize

Pokud budou migranti kvalifikovaní, hrubý domácí produkt států osmadvacítky by se podle komise v roce 2017 mohl zvýšit o více než čtvrtinu procenta. Když kvalifikovaní nebudou, tak o zhruba 0,18 procenta.

Běženci stojí desetiny procenta HDP

„Lze jen málo pochybovat o tom, že tam, kde migrace navyšuje pracovní sílu, je možné očekávat růst úhrnného HDP,“ uvádí komise. Dodává, že uprchlíci mají pouze malý negativní dopad na veřejné finance zemí EU. Náklady na běžence pro roky 2016 a 2017 mají pro deficit rozpočtu EU představovat čtyři setiny procenta k HDP celé Unie. Například pro Německo, které je cílovou destinací stovek tisíc běženců, půjde o 0,2 procenta HDP a více. V případě Švédska letos náklady na imigranty budou představovat 0,5 procenta HDP.

Podle německého ministra financí Wolfganga Schäubleho uprchlíci zatíží německý rozpočet částkou 20 miliard eur (asi 541 miliard korun), to představuje 0,6 procent HDP celé Spolkové republiky. „Co se finančních kroků týče, jsme schopni tuto výjimečnou výzvu zvládnout,“ řekl Schäuble.

„Situace je méně jasná, pokud jde o růst HDP na obyvatele,“ píše se ve právě. I kdyby migranti byli dle předpokladů pro Německo přínosem, komise očekává, že HDP na hlavu se v zemi příští rok sníží o 0,6 procenta. Při střednědobé prognóze bude v roce 2020 přepočet bohatství na jednoho občana Spolkové republiky stále menší, a to o 0,3 procentní body. Celkové bohatství ekonomického tahouna Evropy tak podle předpokladů komise nestoupne.

Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Pierre Moscovici řekl, že potenciální přínos uprchlíků bude záviset na tom, jak dalece jsou členské země připraveny otevřít nováčkům své pracovní trhy. „Je to legislativní otázka. Pozitivní efekt nepřijde sám od sebe. Je na členských zemích, aby vynaložily snahu,“ řekl Moscovici.

Balkán na uprchlíky doplácí

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) ve čtvrtek snížila svoje odhady hospodářského růstu pro Chorvatsko, Maďarsko, Slovinsko a Řecko, uvedla agentura Reuters. „Masivní příliv uprchlíků přiškrtil veřejné finance a pracovní trhy,“ píše se ve zprávě banky.

Balkánské země jsou společně s Maďarskem tranzitní země pro vlnu běženců ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Banka také upozornila na vážnou ekonomickou újmu na Turecko, které se stalo hostitelskou zemí pro mnoho uprchlíků ze Sýrie, kteří buď zůstávají, nebo odcházejí do Evropy. V Turecku se v současnosti nachází dva miliony uprchlíků, do Řecka jich připlulo více než 580 tisíc.

Ne všechna tato zhoršení odhadovaného růstu souvisely s migrací, zmíněné země však nesou náklady na uprchlické tábory, bezpečnost a dopravu, aniž by jim plynul užitek v podobě nových pracovníků. Některé z nich ve výsledku žádají pomoc od EU.

Odhad růstu HDP členských zemí EU podle Evropské banky pro obnovu a rozvoj:

ZeměRůst 2015Růst 2016
Bulharsko1,82,0
Estonsko2,02,8
Chorvatsko0,90,5
Kypr1,01,7
Litva1,73,0
Maďarsko2,92,1
Polsko3,43,3
Slovensko3,13,2
Slovinsko2,32,0
Rumunsko3,53,7
Řecko-1,5-2,4






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.