Před sedmi lety si Rosengren a desítka jeho přátel objednali u dánského dovozce několik beden španělského moku Rioja. Když jim ho celník na hranicích zabavil, neboť nezaplatili sedmnáctiprocentní clo, podal penzista stížnost do Lucemburku.
Po pravdě řečeno, jeho šance na úspěch vypadaly mizivě.
Systembolaget
Specifický způsob prodeje alkoholu ve Švédsku se vyvíjí déle než století a stal se mezitím téměř součástí národní identity
Kdyby se Švédsku nepodařilo pro svůj Systembolaget – jak zní název státního monopolu na prodej alkoholických nápojů a zároveň symbolizuje svérázný systém poloprohibice – vyjednat výjimku z evropských regulí, možná by do EU vůbec nevstupovalo.
O co vlastně jde? Ve zkratce lze říci, že prodejna Systembolagetu působí dojmem, jako by se majitel velkoskladu luxusních lihovin dal dohromady s protialkoholní léčebnou, založili společnou firmu a zákazníky se jali obsluhovat v bance.
Stovky lahví se na spotřebitele usmívají z prosklených vitrín, zatímco na dřevěných stojanech lze najít publikace o škodlivosti nadměrného pití a rady, kde hledat pomoc v případě závislosti.
Ach ta globalizace
Švédská vláda je na systém náležitě hrdá, a přestože Brusel proti monopolu již delší dobu protestuje, Stockholm se brání statistikami, podle nichž Švédi konzumují nejméně čistého alkoholu na hlavu v Evropské unii.
Takže když se u soudu střetl penzista Rosengren, dovolávající se práva na volnou cirkulaci zboží, se švédským státem, bojujícím (mimo jiné) proti alkoholismu mládeže, kdo mohl spíše přesvědčit uvážlivé soudce?
Jak se nakonec ukázalo, byl to přičinlivý penzista, jemuž se nechtělo platit clo. Na jeho straně možná nestála pravda a moudrost, ale zato větší porce zdravého rozumu.
Jak už i mnozí ve Švédsku začínají tušit, stoletý systém státního prodeje alkoholu je v globální ekonomice těžko udržitelný.
Zatímco se různé staromilské organizace pohoršují nad volným prodejem alkoholu podle bruselských pravidel, jiné skupiny důchodců si notně přilepšují ke své penzi tím, že přejíždějí dánskou hranici a vozí kufry neprocleného pití.
Oficiální statistiky jsou jedna věc, ale kdyby se do nich započítal i nepovolený dovoz a podomácku vyrobené lihoviny, spotřeba by se možná vyhoupla na evropský průměr.
Důchodce a nadšeného stoupence evropské integrace Rosengrena nečekaný úspěch povzbudil – nyní hodlá vstoupit do služeb privátních dovozců.
