Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Mincovna na euro jede naplno

  0:34aktualizováno  0:34
Za čtyři měsíce naplní kapsy a peněženky Evropanů. Ve stuttgartské mincovně se jich každý den vyrazí 40 tun. Na euromince si zatím sáhlo jen pár lidí - ti, kdo pracují právě v razírnách. Příkaz zní zdvořile, ale nesmlouvavě: "Všechny mince odložte do této skříňky, prosím." Ve státní mincovně Stuttgart smí kovové peníze jen ven, nikoli dovnitř. Stuttgart chrlí už třetí rok peníze, které ještě nikdo nemá v kapse: euromince a eurocenty.

"Produkujeme teď třikrát více mincí než obvykle. Abychom to zvládli, pracujeme na tři směny a museli jsme zvýšit stavy našich pracovníků o osmdesát až devadesát procent," říká vedoucí mincovny Alfred Nürbauer. To vše má jeden cíl: aby z razících strojů v hlavní hale mincovny nepřetržitě vytékal proud peněz.

Pramínek mincí drnčí, chrastí a bubnuje do gumové zástěrky razícího stroje, která usměrňuje vyražená eura do červené schránky. Obsluha stroje kontroluje, zda se razidlo nějak neuchýlilo od předepsané normy a zda je obraz na minci takový, jaký má být. Jinak čeká, až se schránka naplní. Pak přisune jinou a vyrobenou dávku jedním pohybem přesype do kovové bedny.

Každá tato mince se skládá ze dvou částí, ze středového terče a prstence. Mincovna se musí postarat o to, aby obě časti do sebe přesně zapadaly a aby terče odolaly vysokým tlakům, aspoň 2000 Newtonů (200 kg/cm2). "Naše mince jsou dobré," prohlašuje hrdě laborantka, zastrkuje vyražené euro do zkušebního stroje a pak sleduje, jak křivka tlaku pomalu stoupá nad hranici dvou tisíc Newtonů. "To není jako mexické pesety, které člověk vytlačí už po dvou třech pivech," ozývá se odkudsi zezadu.

Hromady mincí v bednách u strojů házejí kolem sebe stříbrné a zlaté blesky. Nové peníze jsou ještě horké a trochu mastné, jak právě prošly razidly. Tady by si člověk klidně mohl hrát na Harpagona, probírat se hromadami zlatavých deseticentů a dvoubarevných eur, přesýpat je plnými hrstmi a radostně volat: "Moje peníze!"

Vyvolal by tím jistě nemalé pobavení u personálu - a malou radost u ostrahy mincovny. Pro tu je podezřelý každý, kdo by si s novými penězi příliš tykal. Nevěří se tu ale nikomu. "Kontrolujeme všechny bez výjimky, pracovníky stejně jako návštěvníky. Není to příjemné. Je to jako ve vězení: lidé berou jako nezbytnost, že musí vyndat vše z kapes a nechat jiné, aby se jim každý den dívali do tašky," uvedl Nürbauer.

Je to ale nutné. Vedoucí mincovny přiznává: "Malé množství peněz už uniklo - některé mince se objevily mimo mincovnu, a to i malé hodnoty." To by nemělo být - první eura a centy se mají dostat na veřejnost až 17. prosince. Od tohoto dne si může každý Němec koupit za dvacet marek jeden z plastikových balíčků, do nichž se tu v přesně stanovené kombinaci odsypávají dávky centů, dvoucentů, pětníků, desetníků, dvacetníků, padesátníků, eur a dvoueur.

Do balíčků míří jen zlomek mincí, pouhá dvacetina vyrobeného množství. Zbytek, pětadevadesát procent končí v ruličkách fialového či žlutého papíru, které se pak zatavují do plastikových pytlíků a ukládají do dřevěných beden.

"Jsou z Ruska. Byly nejlevnější. Poslouží nám tu hned několikrát - ke svážení starých peněz, k dovozu střížků (na ražbu mincí) do naší mincovny i k odvozu hotových peněz do skladovacích prostor a potom do bank," říká druhý vedoucí mincovny, vládní ředitel Dieter Nedele.

Ze stuttgartské mincovny a její pobočky v nedalekém Karlsruhe vyjde v těchto bednách přes šest miliard mincí - asi dvě pětiny ze sedmnácti miliard kovových platidel, které budou v Německu dány do oběhu počátkem příštího roku. "V průměru se každý den odsud odveze sedmdesát beden mincí. Máme malý mezisklad, takže vyrobené mince odvážíme co nejrychleji, prakticky denně," vysvětluje Nürbauer.

Sedmdesát beden, to je asi čtyřicet tun kovu. Stejné množství se musí každý den do mincovny dovézt. "Každé ráno je tu stejný tyátr - přijíždí velký náklaďák, kličkuje mezi auty, dělá hluk, budí člověka ze spaní," říká důchodce, který venčí psa v zeleném parčíku za mincovnou, odkud je těžké odlišit, co je ještě výrobna peněz a kde už začíná sousedící zemský policejní úřad.

Podle vedení mincovny to s buzením místních lidí není tak zlé - pancéřované vozy s ozbrojenci smějí přijíždět pro mince jen mezi půl osmou ráno a čtvrtou odpoledne. Ochranu mají i auta, dovážející desítky tun kovových polotovarů, z nichž se mince razí. Jsou to pouhé kulaté plíšky či prstence, ale jejich chemické složení je jedním z bezpečnostních prvků, jež chrání mince před paděláním. Ano, mince se padělají ještě dnes - samozřejmě hlavně ty s vyšší hodnotou.

"Za léta, co se vyráběly pětimarky, bylo zjištěno 25 000 padělaných kusů," říká Nedele. To sice není mnoho, neboť pětimarkovek se vyrobily miliardy kusů, ale výrobce peněz to neuklidňuje. "Velmi se obáváme falšování eur - nová měna je šancí pro padělatele," přiznává Nürbauer. 

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Díky vysoké teplotě se na povrchu sochorů tvoří oxidy železa.
EU uvalila clo téměř 30 procent na dovoz nerezové oceli z Číny

Evropská unie uvalila předběžná dovozní cla ve výši až 28,5 procenta na dovoz některých výrobků z nerezové oceli z Číny. Evropská komise záležitost vyšetřovala...  celý článek

Turbulentní proudění vzduchu za křídlem práškovacího letadla.
Čeká daně v EU tornádo? Německo a Francie vyráží do boje s korporacemi

Říká se jim různě, třeba dvojitý Irčan nebo holandský sendvič. Cíl mají však jediný – zajistit nadnárodním technologickým firmám (a nejen jim), že na dani z...  celý článek

Ilustrační foto
Evropská komise svolá ministry zemí zasažených aférou s toxickými vejci

Eurokomisař odpovědný za zdraví a bezpečnost potravin svolal na září schůzku ministrů zemí zasažených aférou s insekticidem ve vejcích. Komisař Vytenis...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.