Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Česku jsou stovky minipivovarů. Velké pivní značky táhnou stále méně

  5:00aktualizováno  5:00
Spotřeba piva v Česku neroste, přesto se o přízeň zákazníků uchází čím dál více značek piva. Minipivovary nadále vznikají rychlým tempem. Jejich počet už loni překročil tři stovky a letos se přiblíží hranici 400.

Vinohradský pivovar vznikl předloni. Za rok své existence se stal největším minipivovarem v Praze. | foto: Lukáš Žentel

„Prostor pro dalších zhruba sto pivovarů tu určitě je,“ říká Ludvík Ješátko, ředitel Pacovských strojíren. Ty jsou v Česku největším výrobcem zařízení pro minipivovary. Český svaz minipivovarů je ještě optimističtější a odhaduje, že by se v tuzemsku mohlo uživit až tisíc podobných zařízení.

Podle Tomáše Maiera z Provozně-ekonomické fakulty České zemědělské univerzity je boom minipivovarů patrný i v dalších zemích. „Je to celosvětová móda, hodně se minipivovarům daří v Itálii nebo Japonsku,“ dodává Maier.

Za českým růstem nevidí nic divného především díky bohaté tradici pivovarnictví v českých zemích. „Zapomíná se na to, že za první republiky u nás bylo mnohem více pivovarů než teď,“ upozorňuje. Než komunisté začali zavírat pivovary, bylo jich v Česku přes tisíc.

Zájem o minipivovarnický byznys dnes nemají jen nadšenci jako na začátku, ale i klasičtí investoři. Ti v pivu vidí především zajímavou příležitost, jak zhodnotit volné peníze. Investice to totiž není závratná: zařízení přijde zhruba na tři až čtyři miliony korun.

„Návratnost je velmi dobrá, většinou do osmi let. Záleží, zda má podnikatel vlastní zázemí, nebo ne. Ale pochopitelně uspět je čím dál těžší, minipivovary ztrácejí punc výjimečnosti. Přesto se při trošku schopném vedení vydělat určitě dá,“ domnívá se Maier. Jen v Praze se dnes nachází přes třicet minipivovarů.

Ne všichni ale investici ustojí. Desítky minipivovarů proto v minulosti musely zavřít.

Přísun klasických investorů potvrzují i výrobci zařízení. „Z deseti zájemců o koupi technologie jsou jeden až dva pivní nadšenci, ostatní klasičtí byznysmeni,“ uvádí Ješátko. „Víme o desítkách projektů na minipivovary, které se teprve chystají,“ říká.

Nepatrná konkurence

Některé minipivovary shánějí peníze na rozšíření i veřejně. Pivovar Zvíkov udal přes platformu fundlift.cz dluhopisy za 4,5 milionu korun s úrokem 6,5 procenta.

Přibývá rovněž pivovarů, které vaří pivo, aniž by měly vlastní restauraci. „Poptávka se posouvá po větších varnách, takže se mohou dostat i z kategorie minipivovarů. Většinou jde o ty, kteří začínali s menším objemem a teď vidí, že jim to dobře funguje a vydělává,“ podotýká Ludvík Ješátko.

Minipivovary nejsou zatím pro velké hráče zásadní konkurencí. Tvoří jen zhruba jedno dvě procenta trhu. Jejich vznik ale probudil velké hráče, aby se snažili vylepšovat nabídku a přijít s novými pivy. Minipivovary jsou konkurencí spíše na trhu práce: řada sládků velkých producentů od nich odešla a založila si vlastní varnu.

Některé minipivovary jsou už natolik úspěšné, že opustily kategorii minipivovarů s výstavem do 10 tisíc hektolitrů za rok. Jde například o pivovary v Kácově, Koutě na Šumavě či Úněticích. „Potenciál takto vyrůst mají ještě určitě další, ale bude jich jen pár,“ soudí Maier. Průměrný výstav piva každopádně roste: loni stoupl na 880 hektolitrů ročně.

Kam jde móda

Z minipivovarů se stala i móda mezi zákazníky. V Česku během pár let přibyly desítky tisíc lidí, kteří se tváří, že pivu rozumějí a vědí, jaké jsou rozdíly mezi různými druhy piv.

„Výroba i ochutnávání živých piv je pro všechny určitým dobrodružstvím,“ líčí sládek Michal Kuřec z krnovského pivovaru Nachmelená opice. Začal loni na konci roku, ale daří se mu tak, že už letos v květnu přikupoval nové tanky na kvašení piva a uvažuje o dalším rozšiřování výroby příští rok.

Jenže příliv nových hráčů neznamená automaticky vyšší kvalitu. Pivní degustátoři upozorňují, že je chuť značně kolísavá a pivovary od sebe „opisují“. „Bohužel tu vládne stále velký konzervatismus, hodně minipivovarů se navzájem kopíruje. Jeden rok je módou pšeničné pivo, tak ho mají všichni, další zase ale, tak ho vaří všichni. Třeba Polsko mi přijde z pohledu minipivovarů zajímavější a rozmanitější,“ tvrdí jeden z degustátorů, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Kvalita souvisí i s omezeným počtem sládků: na trhu jich je málo. Řada sládků tak vaří pro více pivovarů. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský proto letos začne poprvé nabízet rekvalifikační kurz na vaření piva. V prvním minipivovaru na sládky už rezignovali: Balónový pivovar v Radešíně má místo sládka na vaření počítač.

Staví a rekonstruuje se dál. V roce 2018 bude vařit i pivovar v Braníku:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.