RWE a další plynárenské firmy našly nového silného spojence v boji proti klesající spotřebě zemního plynu v Česku. Přesvědčily ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), aby stát v budoucnu dotoval a podporoval stlačený zemní plyn (CNG) jako jedno z hlavních alternativních paliv, které má pomoci snížit emise z dopravy. Navzdory tomu, že Češi dosud zatím výrazněji jezdí na LPG, tedy propan-butan.
Elektřina a CNG jsou prakticky jedinými druhy paliv, se kterými počítá Národní akční plán čisté mobility. Rozsáhlá koncepce vznikala přes dva roky, na její připomínkování dalo ministerstvo ale jen dva týdny. „Je to pro nás velké rozčarování. LPG je považováno po celé Evropě za alternativní palivo, ale nová státní koncepce s ním vůbec nepočítá a cíleně opomíjí,“ říká Petr Madurkay z České asociace LPG.
„Je zjevné, že LPG bude ještě dlouho vznikat jako vedlejší produkt klasických ropných paliv nebo doprovodný plyn při těžbě zemního plynu, přesto je velmi upozaděn,“ říká Petr Šlegr z Centra pro efektivní dopravu.
Zastánci CNG se na koncepci podíleli, propagátoři LPG ne
Plynárenským lobbistům se podařilo proniknout přímo k přípravě celé koncepce a podařilo se jim zamezit vlivu jiných zájmových skupin. Madurkay připomíná, že se asociace LPG snažila dostat do pracovní skupiny, ale marně. Vedením pracovní skupiny zabývající se plynem byl pověřen výkonný ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml.
Ten do skupiny „propanbutanisty“ nepustil, požadoval po nich pouze zaslání stanovisek vybraných textů. Taková forma spolupráce byla asociací odmítnuta, výsledkem je podle Madurkaye řada nepravd, které v materiálu LPG znevýhodňují a odůvodňují jeho vyřazení.
Akční plán je přitom pro budoucnost důležitý materiál především z hlediska možných dotací a daňových úlev. „Infrastruktura LPG je poměrně dobře rozvinutá. V České republice je v provozu přes 500 plnících stanic na LPG, což je z našeho pohledu dostatečné pokrytí potřeb motoristů,“ vysvětlil mluvčí ministerstva František Kotrba.
Střet o český trh s alternativními palivy je v podstatě i bojem nadnárodních firem. Zemní plyn u nás nejvíce ovládá RWE, v případě LPG mají hlavní slovo nadnárodní firmy Primagas a Flaga. LPG má zatím u nás jedinou podporu od státu: nižší spotřební daň, než z nafty a benzínu.
Plynárny dlouhodobě bojují s prodejem zemního plynu u nás, důvodem jsou teplejší zimy, zateplování i čím dál energeticky úspornější průmysl. Proto čím dál víc sází na stlačený zemní plyn v dopravě. Jeho rozšíření pomáhají hlavně daňové úlevy, jinak by byl plyn dražší než klasické pohony.
Ze CNG se totiž platí výrazně nižší spotřební daň než z benzinu či nafty. Plynaři jsou si dobře vědomi výhody nízké spotřební daně: zatímco ceny zemního plynu na burzách za rok výrazně klesly podobně jako u nafty či benzinu, ceny CNG na českých plnících stanicích se změnily nepatrně.
I když se plynaři dlouhodobě snaží ukázat, jak je zemní plyn ekologický, stále je to spalování fosilního paliva. S tím, jak se zpřísňují požadavky na emise u dieselových motorů, se rozdíly ve vlivu na životní prostředí ještě zmenšují. Například Škoda Octavia na zemní plyn vypustí na kilometr 94 gramů emisí CO2, nejúspornější dieselový motor octavie srovnatelných 99 gramů.
Zemní plyn letos poprvé poráží LPG
Letos poprvé za první čtyři měsíce u nás automobilky prodaly víc nových aut na zemní plyn než na LPG. „Drtivá většina zákazníků kupuje pohon na zemní plyn díky nižším provozním nákladům,“ říká Radek Donner z NH Cars. Propan-butan ale dlouhodobě mezi alternativními palivy v Česku vede: na LPG u nás jezdí 210 tisíc aut. Vlastní ho hlavně fyzické osoby nebo živnostníci, do firemních flotil zatím příliš nepronikl.
Firmy podnikající s LPG teď mají velké obavy, že podpora konkurenčního paliva jejich podnikání výrazně ztíží. Zemní plynaři si větší odbyt pojistili v materiálu i slibem státní podpory na nákup veřejných dopravních prostředků, především autobusů.
Ministerstvo sklízí kritiku za plán i z jiných důvodů: podle odborníků příliš neřeší skutečnost, že nejlépe se emise snižují tím, že se omezí individuální automobilová doprava. „Nezabývá se vůbec nezbytnou změnou většího přesunu nákladní dopravy na železnici a zvýšení podílu veřejné dopravy, stejně tak ani rozvojem elektrických pohonů ve veřejné dopravě,“ dodal Šlegr.
