Člověk s průměrným platem jedenáct tisíc korun by podle ministerského návrhu ušetřil na daních z příjmu asi sto korun měsíčně.
"Počítáme také s tím, že živnostníci, kteří dosahují tak vysokých příjmů, že jejich zatížení se blíží čtyřiceti procentům, by neměli být zdaněni více než podniky.
Ovšem jen pokud své zisky znovu vloží do podnikání," uvedl Hejnák. Návrh přitom předpokládá pokles daní z příjmu podniků z pětatřiceti na třiatřicet procent.
Připravovaná novela zákona o daních z příjmů, která se tento týden vydá na schvalovací pouť mezi vládními resorty, zasáhne v případě schválení všechny obyvatele a firmy v zemi. Snížení zátěže pro živnostníky, zaměstnance i podniky, daňové paušály pro neplatiče, investorské úlevy, zjednodušení odpisů hmotného majetku, snížení daní z dividend - to jsou ty nejpodstatnější změny, které ministerstvo financí připravilo.
Živnostníci budou moci využít paušál
Jednotně stanovená daň pro živnostníky, o které se již dlouho uvažuje, dostala konečně pevné obrysy. "Využít daňový paušál budou moci živnostníci bez zaměstnanců s obratem do půl milionu korun, kteří se jen obtížně vyznají v daňových zákonech," říká náměstek ministra financí Miroslav Hejnák.
Takový podnikatel by potom nemusel vést složité účetní knihy ani vyplňovat daňové přiznání. "Daň by se počítala asi jako pět procent z jeho tržeb," dodal Hejnák.
Ministerstvo chce také minimální daň
Zcela opačný cíl sleduje takzvaná minimální daň u fyzických a právnických osob. Ta by měla přitlačit ke zdi velkou skupinu daňových poplatníků, kteří trvale vykazují ztrátu nebo mají minimální zisk. "Když si někdo zařizuje firmu, má samozřejmě právo na to být v prvních letech podnikání ve ztrátě. Ale už od třetího roku by měl být schopen dosáhnout zisku," zdůvodnil záměr ministerstva náměstek Hejnák.
Pro fyzické osoby by podle představ ministerstva měla minimální daň činit 1200 korun měsíčně, což zhruba odpovídá částce, kterou odvede zaměstnanec s průměrnou mzdou. Právnické osoby by měly povinnost odvést daň alespoň ve dvojnásobné výši - to znamená ročně 26 400 korun.
"Minimální daň povede ke zvýšení příjmů rozpočtu o šest až osm miliard korun, takže bude pro stát přínosem. Paušální daň pro živnostníky naopak přínosem pro pokladnu nebude, má hlavně pomoci podnikatelům," uvedl Hejnák.
Snížení daní platí pro bohaté i chudé
Pokaždé, když občané platí odvody ze svých příjmů, mohou si malou část ponechat nezdaněnou. Tato částka představuje dosud 2910 korun měsíčně. Od 1. ledna příštího roku by mohla vzrůst na 3400 korun u živnostníků a na 3600 korun u zaměstnanců. "Touto diferenciací chceme zohlednit drobné výdaje, které vznikají zaměstnancům v souvislosti s jejich prací a které hradí většinou ze svého. Je to například doprava. Podnikatelé si tyto výdaje mohou odečíst z daňového základu, zaměstnanci nikoliv," popisuje představy ministerstva Hejnák.
Návrh ovšem myslí i na živnostníky s vysokými zisky - daň, kterou platí, se přibližuje až čtyřiceti procentům. "Pokud své zisky znovu investují, nevidím důvod, proč by měli platit vyšší daně než podniky," říká Hejnák. Celkové zatížení by proto nemělo u podnikající fyzické osoby přesáhnout 33 procent. To je také nově navrhovaná sazba pro daň z příjmů firem, která dnes činí o dvě procenta více.
Budou méně zdaněny i kapitálové příjmy
Kromě nižších daní z podnikání a pracovního poměru počítá ministerstvo i s nižším zatížením těch, kteří své příjmy doplňují z dividend a obdobných podílů na zisku. "Sazba by měla klesnout z pětadvaceti na dvacet procent," uvedl Hejnák.
HEJNÁK: CELKOVÉ ZATÍŽENÍ SE NEZMĚNÍ, PROTOŽE SPOTŘEBNÍ DANĚ BUDOU VYŠŠÍ
Ministerstvo financí hodlá snížením daní z příjmů vyrovnat dopad vyšších spotřebních daní a přesunu některých položek do vyšší sazby daně z přidané hodnoty - tedy změn, které zemi čekají v souvislosti se vstupem do Evropské unie. "Daňová zátěž má být přiměřená. Stát má vybrat jen takové množství peněz, které je pro jeho fungování nezbytné," říká jeden ze spoluautorů návrhu věcného záměru novely zákona o daních z příjmů a náměstek ministra financí Miroslav Hejnák.
Kolik peněz navíc zůstane domácnostem a podnikům, pokud váš návrh projde vládou i parlamentem?
Pokud nebudeme brát v úvahu daňový paušál, pak dopad snížení daní očekáváme okolo jedenácti až dvanácti miliard korun, o které státní pokladna přijde. Část této díry by měly zaplnit právě navrhované daňové paušály pro ty, kteří se dosud placení vyhýbali. A je jich dost. Ty by měly přinést asi šest až osm miliard navíc.
Čím pokryjete zbývající čtyři či šest miliard?
Již nyní máme připraven návrh na další zvýšení spotřebních daní, který by měl platit od prvního ledna příštího roku. Ta novela, která je v parlamentu nyní a s jejímiž účinky se počítá již letos, dokáže pokrýt pouze pokles příjmů státu způsobený rychlejšími odpisy, jež byly přijaty na podzim loňského roku. Další příjmy by do státního rozpočtu měly přinést také přesuny v sazbách daně z přidané hodnoty.
Hovořil jste o odpisech. Je ve vašem návrhu místo na jejich další zrychlení?
Tentokrát nejde o zrychlení, ale o jejich zjednodušení. Pro drobné a střední podnikatele je obtížné propočítávat si různé odpisové sazby a často v tom chybují. Pro zjednodušení si budou moci zvolit odpisování jakéhokoliv hmotného majetku po dobu pěti let každý rok stejnou částkou. Každý bude moci zvážit, zda zvolí starou, nebo novou metodu.
DAŇ Z NEMOVITOSTÍ SE TEĎ MĚNIT NEBUDE
Majitelé domů, domků, chat a pozemků se nemusejí obávat toho, že si budou muset v nejbližší době při odvodu daně z nemovitosti dát stranou o pár stovek více, i když o tom ještě nedávno ministerstvo financí uvažovalo. "Zákon o zvýšení daně z nemovitosti nenašel širší podporu ani mezi vlastníky ani mezi členy kabinetu. Zatím ho nebudeme znovu předkládat, protože k tomu není vzhledem ke špatné ekonomické a sociální situaci správné klima," uvedl náměstek ministra financí Miloslav Hejnák.
Výpočet a výše daně však podle něho nejsou optimální. Mezi nejdůležitější změny má v budoucnu patřit to, aby sazba odrážela reálnou hodnotu nemovitosti. Právě její oceňování a stanovení konkrétní sazby obcemi však podle odborníků skýtá nebezpečí v podobě neúměrně vysokých daní především v atraktivních oblastech. "Uznávám a chápu tyto obavy," uvedl Hejnák
