Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ministerstvo financí porušilo podle NKÚ zákon u projektu Státní pokladny

  8:16aktualizováno  8:16
Ministerstvo financí porušilo podle Nejvyššího kontrolního úřadu zákon o veřejných zakázkách. Stalo se tak u připravovaného systému Státní pokladny. Ministerstvo na svém webu uvedlo, že některá z pochybení zjistilo již v průběhu realizace projektu a již je začalo řešit.
Projekt Státní pokladny umožní sledovat hospodaření státních organizací nebo obcí. (Ilustrační foto)

Projekt Státní pokladny umožní sledovat hospodaření státních organizací nebo obcí. (Ilustrační foto) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

"Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jestli ministerstvo financí nakládalo v souladu se zákonem s 2,4 miliardy korun, které v letech 2008 až 2011 zaplatilo za budování projektu Státní pokladny. Zaměřil se přitom na čtyři akce v rámci podprogramu Integrovaný systém Státní pokladny, " vysvětlila mluvčí NKÚ Olga Málková.

Kontroloři zjistili, že ministerstvo porušilo zákon o veřejných zakázkách tím, že podepsalo pět dodatků ke smlouvě o dodávce Integrovaného informačního systému Státní pokladny (IISSP), aniž by předtím vypsalo zadávací řízení.

Stejnou chybu resort podle kontrolorů udělal také u další smlouvy z roku 2010.

"Ministerstvo financí porušilo i zákon o rozpočtových pravidlech. V roce 2011 zaplatilo dodavateli IISSP dvě zálohy v celkové výši téměř 249 milionů korun a to na období delší než tři měsíce," doplnila Málková.

Podle zákona je přitom jedno čtvrtletí maximální možná doba, na kterou může organizační složka státu zálohu poskytnout, dodal NKÚ.

Resort financí navíc část těchto záloh – konkrétně 159,7 milionu korun – nevyúčtoval na konci rozpočtového roku, jak je podle zákona povinen. Vyplacení těchto záloh nebylo podle NKÚ řádně okomentováno ani v závěrečném účtu ministerstva.

Ministerstvo financí k tomu uvedlo, že poskytnutí záloh mu umožnilo akceptovat vždy až úplné funkční celky. "V rámci jednání o pokračování projektu tak ministerstvo odvrátilo hrozbu znehodnocení dosud vynaložených prostředků a zmaření celého projektu," sdělil mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Objem poskytnutých záloh neznamenal navýšení ceny dodávky, dodal.

Náklady podle kontrolorů narostly na dvojnásobek

Na prodloužení původního harmonogramu se podle Jakoba ministerstvo dohodlo s dodavatelem v létě 2009 na základě zkušeností z prvních šesti měsíců realizace projektu. "Součástí dohody bylo i řešení průběžného financování dalších etap projektu formou záloh," uvedl mluvčí na webu ministerstva.

"Objem poskytnutých záloh neznamenal navýšení ceny dodávky," poznamenal Jakob.

Vytvoření Státní pokladny schválila vláda v únoru 2005. Počítala s tím, že celý systém začne pracovat v roce 2010 a jeho pořízení nebude stát víc než 2,4 miliardy korun. "Termín komplexního uvedení do provozu se postupně – prostřednictvím několika dodatků ke smlouvě – posunul o tři a půl roku na 1. 7. 2013," doplnil NKÚ ve své zprávě.

Dvojnásobně tak podle kontrolorů narostly i plánované výdaje na vybudování Státní pokladny – z 2,4 na 4,8 miliardy korun, a to, mimo jiné, kvůli rozšíření funkčnosti systému a zahrnutí nákladů na provoz a údržbu systému.

"Ministerstvo financí se vždy snažilo urychlit spuštění systému Státní pokladny tak, aby bylo možné co nejdříve dosáhnout úspor vyplývajících ze zlepšení řízení likvidity státu," doplnil Jákob.

Státní pokladna podle něho zamezí tomu, aby si stát musel krátkodobě půjčovat a platit úroky, zatímco některé státní organizace disponují prostředky na svých účtech.

Podle Jakoba nárůst výdajů oproti původnímu záměru je dán především dodatečným zahrnutím výdajů na aplikační a bázovou podporu, prodloužením programu o rok a doplněním o předpokládané výdaje na další rozvoj po dobu trvání programu. "Jinými slovy, částka z roku 2005, kterou uvádí NKÚ, nezahrnuje řadu služeb, aktualizací a funkcí," doplnil mluvčí ministerstva.

Projekt Státní pokladny, který umožní sledovat hospodaření státních organizací nebo obcí, dlouhodobě sleduje sněmovní kontrolní výbor. 

Projekt poslanci často kritizovali. V prosinci 2009 se výbor dokonce obrátil na antimonopolní úřad, aby posoudil, zda cílový stav projektu odpovídá zadání zakázky. Ještě v dubnu 2010, tedy asi měsíc před volbami, výbor prohlásil, že ministerstvo financí nezvládlo zadání projektu ani nastavení podmínek cílového konceptu.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.