"Při obsazování volných pracovních míst je třeba důsledně upřednostňovat uchazeče o zaměstnání z řad občanů České republiky, států EU/EH a Švýcarska," napsalo ministerstvo práce na všechny úřady práce. Stát si od toho slibuje více nových míst pro Čechy.
Pokud teď cizinci žádají o pracovní povolení, musí si na něj počkat déle a ještě s nejistým výsledkem a ještě často na kratší dobu než dosud. "Využíváme maximální doby šedesáti dnů, během které musíme zjistit, zda místo neobsadíme Čechem, místa nabízíme v rámci více okresů," říká ředitelka libereckého úřadu práce Kateřina Sadílková.
Přísnější postup se už odrazil i ve statistikách: za první dva měsíce letošního roku neuspěla podle ministerstva práce ani polovina žádostí (43 %), ještě v roce 2008 dostali povolení tři ze čtyř žadatelů. Žádostí o nová povolení či prodloužení navíc ubývá.
Podle mluvčí ministerstva práce Štěpánky Filipové nejde o plošné zastavení vydávání či prodlužování pracovních povolení a omezení práce pro cizince by mělo probíhat citlivě a s ohledem na situaci konkrétního člověka.
Na úřadech hrozí korupce
Podle řady personalistů to jen zvyšuje možnost korupce na úřadech práce. "Nabízí se různé výjimky a to vždy vytváří prostor pro to, aby se uplácelo," řekl majitel pracovní agentury, který si nepřál být jmenován.
Hraje se o hodně peněz i míst: pracovní povolení má u nás přes 60 tisíc cizinců. Kdyby ho teoreticky stát všem zrušil, vytvořil by práci pro zhruba desetinu všech nezaměstnaných – a ušetřil by na dávkách.
Gastarbeiteři se z Česka stahují i bez zásahu státu, jen za rok se počet lidí s povolením snížil kvůli krizi na polovinu. Nejvíc se to dotklo Ukrajinců, Moldavanů a Rusů, kteří vévodí žebříčku přistěhovalců. Firmy takové změny rozhodně nevítají.
"Už u mě byli zástupci Foxconnu a Panasonicu. Říkají, že Vietnamec na lince udělá 100 kusů, zatímco Čech za stejnou dobu 40," tvrdí šéf Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter.
Montovny v nesnázích
Montážní závody Foxconnu či Panasonicu patří v Česku k největším zaměstnavatelům cizinců. O nepříliš dobře placenou a náročnou práci totiž Češi neměli velký zájem a najmutí zahraničních dělníků bylo pro podniky jedinou cestou, jak dál expandovat. "Diskutujeme o tom, ale více k tomu neřeknu," řekl šéf českého Foxconnu Miloslav Rut.
z dopisu ministerstva– při obsazování volných míst dávejte přednost Čechům |
I jiné velké firmy jsou ve vyjádřeních opatrné, především kvůli jednání s úřady práce o možných výjimkách. Například Apos Blansko, kde zejména Mongolové potahují kůží volanty, problémy s novým postupem úřadu práce připouští. "Problémy s tím máme, zatím diskutujeme," říká jednatel Ivo Pernica.
Firmy se teď obávají, že přijdou o zkušené dělníky a noví zaměstnanci nebudou tak výkonní i kvalitní. To se může neblaze projevit i na výsledcích podniků. "Pokud tu práci Češi nezvládnou, firmy to prostě zabalí a půjdou jinam," tvrdí Winter.
Někteří zaměstnavatelé se netají tím, že s českými dělníky, které k nim poslal úřad práce, mají problém. "Je to katastrofální kvalita, čeští lidé nechtějí dělat. Navíc se musí každý nový pracovník zaučovat, brzdí se výkony, snižuje se produktivita. Potom vyrábíme zámky dráž. Zatímco cizinci jsou po stránce pracovní na špičkové úrovni," říká jednatel přeloučské společnosti Kiekert Petr Černohorský. Jeho firma vyrábí centrální zámky do aut.
Morálka Čechů je lepší
Podle úřadů práce se však morálka Čechů kvůli krizi výrazně zlepšila. "Už jdou i na hůře placená místa, o která neměli dříve zájem," tvrdí Sadílková.
Sami cizinci problémy s úředníky, u kterých si vyřizují povolení k pobytu, potvrzují. "Někteří prodloužení nedostali, jiní jen na mnohem kratší dobu. Spousta krajanů tu pak zůstává nelegálně a snaží se tu nějak přežít, protože nemají peníze na cestu zpět," říká překladatelka z mongolštiny Unurtsetseg Vachudová.
Stát podle mluvčího ministerstva vnitra Vladimíra Řepky zatím nepočítá s tím, že by znovu jako v minulosti platil návraty cizinců domů. Přísnější metr na cizince se však dá obejít. Například tím, že si firmy vymyslí požadavky, které nemůže Čech nikdy splnit. Nebo i tím, že se z dělníků stanou "podnikatelé".
"Víme o tom, že řada firem v regionu raději vyřizuje cizincům živnostenské povolení, aby nemusela žádat na úřadech práce o povolení," říká Tomáš Moravec z plzeňského úřadu práce. Cizinců-živnostníků už nyní v Česku rychle přibývá, jen živnostenský list si vyřídilo kolem statisíce cizinců.
