Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pracujete z domova? Firma zaplatí internet a telefon, navrhuje Marksová

  1:03aktualizováno  1:03
Ministerstvo práce chystá velkou změnu zákoníku práce. Návrh mění kromě výpočtu dovolené také podmínky pro práci z domova, práci na dohodu nebo příplatky pro topmanažery. V případě „homeofficu“ by měl zaměstnavatel také pokrýt technické a energetické náklady zaměstnance.

Pracovníci dělající na dohodu o pracovní činnosti budou mít nárok na proplacenou dovolenou. | foto: Profimedia.cz

Nově má zaměstnavatel nést i některé náklady na práci z domova – například na internet nebo telefon. Pracovníkovi také bude muset zajistit potřebnou technologii včetně ochranného softwaru. A v případě dlouhodobé práce z domova by firma platila i díl účtů za energie.

Práce z domova má všeobecně dostat konkrétní pravidla - dosud je upravena jen jediným paragrafem v zákoníku práce a zaměstnavatelé pro tyto účely často mají vlastní interní předpisy.

Práce z domu zvyšuje efektivitu zaměstnanců

Může se hodit

Hledáte práci, kde bude jako benefit nabízena flexibilní pracovní doba nebo práce z domu? Podívejte se na aktuální nabídky práce na jobDNES.cz.

„Homeoffice využívá čtvrtina, tedy 1041 našich zaměstnanců,“ říká Erika Vorlová, personální ředitelka RWE Česká republika. Firma tuto možnost zavedla v roce 2014. Jen u dispečerů a asistentek toto nelze - z podstaty své práce musejí být fyzicky na pracovišti.

Zaměstnanci mohou pracovat odkudkoli za pomoci firemního notebooku, internetové připojení si ale každý zaměstnanec hradí sám. Firma má klasické stoly a židle pro většinu pracovníků, ostatní mohou dělat z neformálních koutků, zasedacích místností a v budoucnu i z firemní kavárny. RWE podle Eriky Vorlové ušetří na nákladech za cestování nebo za provoz budov a také se zvyšuje efektivita práce.

Oblíbený benefit by podle chystané novely podléhal tvrdším pravidlům. Chystaný návrh například vyžaduje, aby zaměstnavatel kontroloval, jestli je u zaměstnance doma zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví při práci. To by znamenalo inspekci u pracovníka doma – zda nemá kluzkou podlahu nebo nedostatečné osvětlení. Znamená to nepříjemné zasahování do soukromí a pro firmu zase zátěž. Navíc homeworking nemusí probíhat jen z domácnosti, ale třeba i z kavárny, chalupy nebo z domácnosti příbuzných.

Práce z domu je přitom mezi zaměstnanci populární, zejména rodičům malých dětí nebo lidem s dlouhým dojezdem do práce ušetří čas a peníze a také zaměstnavatelé mohou tímto způsobem ušetřit náklady na provoz kanceláře. „Počet lidí, kteří tuto možnost mají, není určitě vyšší než 15 procent,“ říká Jiří Halbrštát z personální společnosti Manpower Group.

Velká část zaměstnavatelů se této formy flexibility přesto stále bojí a neumí s ní pracovat. „Většina manažerů chce mít svoje lidi neustále pod kontrolou, chybí důvěra,“ dodává Halbrštát. Zda novela zákoníku práce tuto důvěru navodí, nebo úplně podkope, se teprve uvidí.

Podle expertů na pracovní právo hrozí, že se návrh, který měl zaměstnance ochránit, může obrátit proti nim – zaměstnavatelé přestanou možnost práce z domova nabízet.

Nová evidence pracovní doby

Na první pohled vycházejí z ministerské novely coby vítězové zaměstnanci. Odbory si do novely prosadily jejich větší ochranu - vynutily si například, aby dohodáři (lidé pracující na dohodu) měli stejnou ochranu jako stálí zaměstnanci – tedy garantované přestávky a nárok na proplacenou dovolenou.

Nahrává jim k tomu situace na trhu práce. Přestože v Česku je stále 400 000 nezaměstnaných, firmy obtížně shánějí pracovníky a jsou ochotny jim vyjít vstříc.

Práce na dohodu je dnes právě kvůli její volnosti populární u zaměstnavatelů, na krátkodobé práce. „Je tam obrovská výhoda, že nemusíte zaměstnancům rozvrhovat práci do pracovních směn, stačí den dopředu zavolat, v kolik mají přijít. V pracovním poměru musím svým zaměstnancům říct dva týdny dopředu, kdy budou pracovat,“ vysvětluje ředitel odboru pracovněprávní legislativy ministerstva práce a sociálních věcí Petr Hůrka, který má přípravu novely zákoníku práce na starosti.

Nově by o část flexibility firmy přišly, protože by musely dodržovat přestávky a odpočinek mezi směnami a vše se bude evidovat kvůli následné kontrole. Tu dosud nikdo nevyžadoval.

A pracovníci dělající na dohodu o pracovní činnosti dokonce budou mít nárok na proplacenou dovolenou. „Je to namístě, když dotyčný dělá například od pondělí do pátku čtyři hodiny denně,“ myslí si Hůrka. „Zaměstnavatelům by to mohlo způsobit výraznější růst nákladů,“ upozorňuje advokát Martin Hrdlík z kanceláře KPMG Legal, která se zabývá pracovním právem.

Ale i zaměstnavatelům návrh novely pomůže. Týká se to například zavedení kategorie „vrcholových řídících zaměstnanců“. Firma by měla možnost jim nabídnout přiměřeně vysokou paušální odměnu s tím, že už nebudou mít nárok na jakékoliv příplatky. Takové výhody by mohl požívat jen manažer od určitého příjmu – zatím se uvažuje o hranici sto tisíc korun měsíčně.

Co všechno se změní

1.Práce na dohodu s volnem

Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) chce návrh předložit vládě do konce dubna. Zda bude platit od dubna 2017, jak plánuje, zatím není jisté, ač vychází ze zásad dohodnutých tripartitou. „Je ale otázka, co tam nakonec ministerstvo zapracuje. Zatím tu novelu nemáme,“ říká šéf odborů ČMKOS Josef Středula.

Na dohodu o pracovní činnosti jde odpracovat až 20 hodin týdně, dohoda o provedení práce pokryje maximálně 300 hodin ročně.

Novela zaměstnancům garantuje dobu odpočinku stejně jako v klasickém pracovním poměru. Od skončení práce musí uplynout minimálně 12 hodin volna, než půjdou pracovat. Po šesti hodinách musí mít 30 minut volno. Zaměstnavatelům vznikne povinnost vést evidenci pracovní doby. U dohody o činnosti ministerstvo navrhuje zavést nárok na dovolenou. A také zaručenou mzdu (minimální mzda stanovená podle druhu vykonávané práce).

2.Práce z domova

Zaměstnavatel musí zaměstnanci zařídit připojení na internet, musí zajišťovat softwarovou ochranu, musí se zaměstnancem komunikovat a zajistit mu kontakt s ostatními zaměstnanci. Také by měl nést na práci z domova náklady – minimálně ty na technické zabezpečení práce z domu.

Zaměstnavatel se může dohodnout se zaměstnancem, že bude pracovat z domova a že si buď bude určovat pracovní dobu sám, nebo pro něj bude platit pracovní doba zaměstnavatele. Při práci mimo pracoviště, přes počítač nebo přes telefon, musí zaměstnavatel zajistit zaměstnanci technologické zázemí a platit náklady na připojení.

3.Dovolená

Má se nově počítat podle počtu odpracovaných hodin. Je to kvůli zaměstnancům, kteří mají různě dlouhé směny a kde zákonná délka dovolené nemusí spravedlivě odpovídat tomu, co si odpracovali. Pro zaměstnavatele to bude znamenat administrativní zátěž – přepočítávání dovolené na hodiny.

4.Manažeři bez příplatků

Nově by vznikla kategorie zaměstnanců „vrcholoví řídící manažeři“. Půjde o vedoucí zaměstnance pod statutárním orgánem a jeden stupeň pod nimi. Druhou podmínkou by byl měsíční výdělek minimálně například 100 tisíc, částka se v zákoně ještě může změnit.

Manažeři by si mohli ze zákona svoji pracovní dobu určovat sami a jejich odměna by se sjednávala paušálně tak, aby zohledňovala případnou práci přesčas, v sobotu, v neděli či v noci. Neměli by tak nárok na žádné příplatky a náhrady mzdy. Zaměstnanec by musel s tímto režimem souhlasit.

5.Přechod k nové firmě

Když někdo přebírá práci po někom jiném (například změna dodavatele pro závodní jídelnu), měl by za určitých okolností převzít i jeho zaměstnance. Zákon je dnes nejasný a dá se vykládat velmi přísným způsobem, který zaměstnavateli znemožní najmout na práci někoho jiného. Novela má pravidla ujasnit a uvolnit.

6.Úprava doručování

Jakmile zaměstnanec nechodí do práce a nepřebírá poštu, je pro zaměstnavatele téměř nemožné mu platně doručit jakoukoliv písemnost včetně výpovědi za neomluvenou absenci. Novela má doručování zjednodušit.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.