U podnikatelů by pak sankce mohla činit až deset milionů. Samotná kontrola, která by se měla opakovat každé dva až tři roky, by přišla na 500 až 1 000 korun.
Kontrolor při ní může odebrat vzorky sazí z komína, ze kterých pozná, čím se doma topí. Protokol pak majitel odevzdá obci. Pokud to neudělá, bude mu hrozit pokuta pět tisíc. V případě, že kotel či kamna nesplní předepsané emisní limity podle stáří kotle, zaplatí majitel ročně 500 korun.
Pak se každoročně bude tento poplatek zvyšovat o pět set korun až do výše tří tisíc korun. Majitele to má motivovat k nákupu nových kotlů – podle odhadů ministerstva životního prostředí novými limity neprojde zhruba polovina kotlů. Na nákup však lze čerpat dotaci z ministerského programu Zelená úsporám
Podle představ ministerstva by měla první kontrola u kotlů na tuhá paliva proběhnout do roku 2013, teprve pak přijdou na řadu plynové kotle.
Otvírají se tak dveře výnosnému byznysu – kontrolorům kamen i výrobcům kotlů. "Kotle prošly velkým vývojem, takže by to mohlo pomoci odstranit i ty staré, které mají mnohem horší účinnost," míní Petr Cankař od výrobce kotlů Atmos.
Dražší kamna, čistší vzduch
Cílem nových návrhů má být čistší vzduch v krajině, protože domácnosti jsou v souhrnu jedním z největších znečišťovatelů ovzduší. Podle odborníků pocházelo v roce 2007 z vytápění domácností 70 procent emisí rakovinotvorných aromatických uhlovodíků.
Co se má změnitPřibližně 700 tisíc domácností, které doma topí hlavně uhlím nebo dřevem v kamnech a kotlích o příkonu 15–300 kW, bude muset kotle přihlásit na úřadě. Jednou za dva až tři roky pak budou muset dodat potvrzení o tom, že je kotel v pořádku a že se v něm nespaluje nic nezákonného. Potvrzení přijde na 500 až 1 000 korun. Bez potvrzení dostane majitel automaticky pokutu 5 000 Kč. Pokud nesplní kotel emisní limity, přijde poplatek: 500 Kč první rok, další rok pět set korun navíc až do výše tří tisíc korun ročně. |
"Pokud lidé spalují doma například i odpady, pak se uvolňuje množství dalších rakovinotvorných látek," říká Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika. Podobně přísná nařízení platí například v Německu.
Poslancům, kteří budou o nových nařízeních rozhodovat, přistanou na stole dva návrhy. Kompletně nový zákon o ovzduší z ministerstva životního prostředí a novela, kterou vymysleli zastupitelé Moravskoslezského kraje.
Návrhy se od sebe obsahem příliš neliší, počítají jen s různými lhůtami či rozdílnými poplatky. "Chceme, aby lidé měli kotle prostě v pořádku," vysvětlil náměstek moravskoslezského hejtmana Miroslav Novák (ČSSD).
Kontrolor i kominík
Plány však už teď narážejí na odpor ministerstev a úřadů – už v připomínkovém řízení se totiž velká část z nich nevyjádřila o návrzích kladně. "Je pravda, že připomínky jsou většinou negativní," připustila mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
Například deset zásadních připomínek má ministerstvo průmyslu a obchodu. Kromě zmatečnosti – údaje v návrhu zákona se rozcházejí – vytýkají například větší zatížení domácích rozpočtů.
"Jde i o náklady na předepsané pravidelné kontroly a případnou obměnu vytápěcích zdrojů," řekl mluvčí Tomáš Bartovský. Ministerstvo životního prostředí proto navrhuje, že první kontrolu zaplatí domácnostem ze svého rozpočtu. Při poplatku 500 korun by to stát přišlo na 350 milionů korun.
Problémem je i počet potenciálních kontrolorů kamen a kotlů. Těch je v Česku poskrovnu – autorizaci má v celé zemi kolem tří set lidí. Už teď je běžné, že například na revizi plynového kotle čekají domácnosti i několik týdnů. Krajský návrh počítá s tím, že by kontrolu mohl dělat kterýkoli kominík s živnostenským oprávněním. Podle ministerstva životního prostředí by autorizované osoby kromě kontroly mohly kotel například i rovnou vyčistit.
