Například dnešního třicátníka s průměrnou mzdou (24 tisíc) čeká podle ministerské kalkulačky státní penze 12 402 Kč v dnešních cenách. Výpočet pracuje s tím, že půjde do důchodu v 67 letech a 8 měsících a o dvacet let méně bude platit pojistné. Pokud by se částečně vyvázal ze státního důchodu a tři procentní body z pojistného si spořil v penzijním fondu, mohl by dostávat celkový důchod mezi 12 035 a 14 978 korunami. Závisí to na tom, jaké bude mít štěstí a kolik jím zvolený fond bude vynášet.
Peníze se dají zhodnotit i mimo fond
Ministerstvo nicméně k nově vypočtenému důchodu připočítává také výnos ze dvou procent investovaných navíc ze svého (kdo se chce vyvázat, musí je povinně přidat ke zmíněným třem procentům). V takovém případě se spoření - byť jen o pár korun - vyplatí úplně každému, i člověku s minimální mzdou (8 tisíc korun hrubého) a při nejnižším očekávaném výnosu (1,5 procenta) a délce spoření pouhý jeden rok.
"Dvě procenta ze svého si může zhodnocovat i ten, kdo do nového systému nevstoupí. Ve srovnávací tabulce tedy nemají co dělat," upozorňuje sociolog a matematik Pavel Rusý. Není také zřejmé, zda kalkulačka počítá s výnosem očištěným o inflaci. Na dotazy MF DNES včera ministerstvo už nestihlo odpovědět. Inflace za posledních deset let činila v průměru 2,5 procenta.
Reálný výnos dnes existujících fondů pro penzijní připojištění přitom v posledních devíti letech podle údajů Asociace penzijních fondů činil 0,3 procenta. Tyto fondy ale ze zákona musí investovat mnohem opatrněji než chystané penzijní fondy.
Životní úroveň neporoste?
Od výnosu, který uvádí kalkulačka, pravděpodobně nejsou odečteny poplatky penzijním fondům.
Nejvyšší bude ten za správu úspor v navrhované výši 0,3 až 1,5 procenta ročně z naspořené částky. Záviset bude na typu investice: čím riskantnější a výnosnější investice, například do akcií, tím vyšší poplatek. Je třeba počítat také s poplatkem životní pojišťovně, která naspořenou penzi bude vyplácet (zhruba ve výši poplatku za správu).
Největším problémem kalkulačky je však skutečnost, že vůbec nepředpokládá růst reálných mezd. Zahrnuje růst mezd pouze o inflaci, což znamená, že by se v Česku měla přestat zvyšovat životní úroveň. Státní důchod se přitom odvozuje od průměrné mzdy v roce vyměření důchodu a tento vzorec se s reformou měnit nemá.
"Průměrná mzda po očištění o inflaci rostla v posledních deseti letech o více než tři procenta ročně. Což by veškeré výpočty na důchodové kalkulačce změnilo výrazně ve prospěch státního důchodu," říká Rusý. Růst reálné mzdy se má i nadále ze zákona započítávat při valorizaci již vyplácených důchodů. Kalkulačka značně znevýhodňuje budoucí důchodce proti těm, kteří už v důchodu jsou.
