Končící ministr dopravy Antonín Prachař | foto: Ministerstvo dopravy

Největší pochybení Prachaře: personální změny a průtahy v soutěžích

  • 9
Antonínu Prachařovi se na poslední chvíli podařilo obměnit post ředitele Českých drah, v hledání nového šéfa silničářů však dlouhodobě selhával. Jím řízený resort způsobil i zpoždění v soutěži na mýto, výstavbě dopravní infrastruktury nebo otevírání železnice soukromníkům.

Ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) byl jedním z nejvíce kritizovaných členů vlády a o jeho výměně se mluvilo dlouhodobě. Jeho kroky v čele resortu napadala nejen opozice, ale i členové vlády v čele s ministrem financí Andrejem Babišem. Co Prachař na ministerstvu nejvíce pokazil?

1. Odvolání šéfa Českých drah Kurucze

Rezignace ministra dopravy Antonína Prachaře přišla jen den po odvolání šéfa Českých drah Daniela Kurucze. S tím si Prachař nerozuměl dlouhodobě, až do úterý 11. listopadu se mu však nedařilo sehnat dostatečný počet hlasů v dozorčí radě nutný po odvolání generálního ředitele. Hlasování tak musela předejít obměna člena rady, který proti Kuruczovi odmítl zvednout ruku. Kuruczův odchod nebyl zdůvodněn žádným konkrétním pochybením, výsledky firmy se naopak zlepšovaly. Šéf rady Milan Feranec mluvil pouze o špatné komunikaci. Personální kolotoč ve vedení ČD spustil Prachařův předchůdce Zdeněk Žák, který odvolal dlouholetého šéfa ČD Petra Žaludu. Kuruczův nástupce Pavel Krtek je tak již čtvrtým ředitel státního dopravce během 16 měsíců.

2. Nekonečné hledání šéfa silničářů

Otřesy v dopravě

Antonínu Prachařovi se ani po roce ve funkci nepodařilo stabilizovat situaci na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a vybrat nového generálního ředitele. Od konce července, kdy po pouhých čtyřech měsících ve funkci rezignoval dosavadní ředitel Jan Kubiš, je vedením organizace hospodařící s desítkami miliard korun ročně pověřena Soňa Křítková.

Podmínky vypsaného výběrového řízení na nového ředitele doprovázela značná kritika, kladly například přehnaný důraz na perfektní znalost jazyků a už ne na samotnou znalost oboru. Žádný ze třicítky kandidátů nakonec vybrán nebyl a koncem září Prachař řízení zrušil. Nedávno pak slíbil, že post šéfa silničářů obsadí do deseti dnů, to se však už nestalo.

3. Průtahy s výběrem provozovatele mýtného

Hledání provozovatele mýtného systému po roce 2016 nabralo několikaměsíční zpoždění. Hrozilo, že za mýtné bude i napřesrok bez soutěže odpovídat společnost Kapsch. Několik měsíců trvalo jen sestavení hodnotící komise pro výběr klíčového projektového manažera. Když se pak její členové konečně sešli a rozhodli o vítězné firmě Arthur D. Little, uchýlil se ministr k velmi nestandardnímu kroku a skrze SMS zprávy je přemlouval k přehodnocení verdiktu. Na druhou stranu Prachař jako první ministr navrhl, že by se v budoucnu mohl o výběr starat sám stát.

4. Pomalé čerpání peněz na dopravní stavby

Z balíků zhruba 70 miliard korun, které jsou pro letošek vyčleněné na opravy silnic, dálnic, železnic či vodních cest z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, se stihla zatím vyčerpat jen malá část. Podle zprávy pro vládu se za první pololetí podařilo proinvestovat jen 23 procent z celé částky. Za pomalý postup při výstavbě dopravní infrastruktury kritizovali Prachaře nejen opoziční politici, ale i kolegové z vlády. Z nemalé části jde přitom o následek personálního chaosu na ŘSD.

5. Otevření železnice soukromníkům se zasekává

Ještě v září se Prachař chlubil, že během podzimu spustí soutěže na provozovatele rychlíkových tratí. O necelý měsíc později však start posunul na příští rok. To bylo v rozporu s harmonogramem otevírání železnice konkurenci, který schválila vláda. Návrh novely drážního zákona, který je v současnosti v připomínkovém řízení, navíc obsahuje sporné ustanovení, které může vstup soukromníků na železnici značně omezit. 

Ministr Prachař oznamuje na tiskové konferenci svou rezignaci: