Podle Miroslava Kalouska je to nicméně složitá otázka. Pokud by připravovaný návrh ministra zdravotnictví prošel, flexibilní zaměstnavatelský nástroj by ztratil svou výhodu. "Pouze za předpokladu, že se budou výrazně navyšovat možnosti dohody o provedení práce, tak pak bychom museli diskutovat o nějakém částečném odvodu," reagoval na dotaz Kalousek.
Nemuselo by tak jít o zavedení odvodů na sociální a zdravotní pojištění, ale jen na první z nich. Navíc k rozšíření možností dohody má dojít už příští rok, pokud parlamentem projde vládní návrh změny zákoníku práce na rozšíření dohody ze 150 na 300 hodin ročně.
Kolik by zavedení odvodů na dohody přineslo, odhadla Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která s návrhem na ministerstvo zdravotnictví původně přišla.
Dohod o provedení práce se podle ní ročně uzavře asi 330 tisíc a v průměru si na ni lidé vydělají 6 200 korun. Kdyby se zavedlo pojistné na všechny dohody s výdělkem nad dva tisíce korun, mohlo by to zdravotním pojišťovnám teoreticky vynést až 2,25 miliardy korun ročně.
Taková částka je však podle poslance ODS a šéfa správní rady VZP Marka Šnajdra iluze. "Ve chvíli, kdy se podmínky dohody změní, všichni, kteří to dnes využívají, by v tom nemuseli pokračovat," vysvětlil.
Podobně mluví i premiér Petr Nečas – podle něj by vyšší náklady na dohodu dokonce vyhnaly část takto zaměstnávaných lidí do šedé ekonomiky.
Na druhé straně, rozšířením dohody by systém sociálního a zdravotního pojistného mohl přijít o čtyři až osm miliard korun. Řada lidí by totiž ze zaměstnaneckého poměru přešla právě na dohodu, a přestala by tak platit odvody. "Pokud by to snížilo počet nezaměstnaných, je to skvělé. Pokud by se jen přelil počet zaměstnanců do dohod, je to špatně. Snížil by se výběr a vyplácené dávky nezaměstnaným se budou vyplácet stejně," poznamenává Peter Chrenko, partner PricewaterhouseCoopers a donedávna náměstek ministra financí.
Ministr zdravotnictví Heger bude usilovat i o další změny ve výběru pojistného. V souvislosti se sjednocením vyměřovacích základů daně a pojistného by mohlo na podnikatele a rentiéry dopadnou vyšší pojistné. Heger má za to, že pokud chce stát podporovat vybrané skupiny daňových poplatníků, měl by je zvýhodnit na daních, ne na pojistném.
Nicméně vzhledem k tomu, že koaliční smlouva zaručuje OSVČ nezvyšování odvodové zátěže, musela by vláda jít jinou cestou. Nabízí se například možnost snížit výdajové paušály. Ty umožňují živnostníkům odečíst si při výpočtu daňového základu z příjmu určité procento bez ohledu na skutečné náklady. Kritici tvrdí, že paušály jsou příliš štědré – 40 až 80 procent, podle druhu podnikatelské činnosti.
Chrenko se domnívá, že není správné, aby takové zvýhodnění dostávali všichni bez ohledu na výši zisku či na velikost. "Je to nesystémové, takový benefit by měl dostat ten nejmenší," myslí si odborník, který stál u kořenů chystané daňové reformy.
