Důvodem ke zrušení trilaterálního jednání měly být vysoké finanční požadavky NWR.

Důvodem ke zrušení trilaterálního jednání měly být vysoké finanční požadavky NWR. | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Situace v OKD začíná být vážná, říká Mládek. Chce jednat s odbory i těžaři

  • 29
Ministr průmyslu Jan Mládek chce ve čtvrtek jednat se šéfem odborů Josefem Středulou a předsedou hornických odborů Janem Sábelem o situaci v těžební společnosti OKD. O budoucnosti Dolu Paskov měli ve středu jednat i někteří ministři se zástupci OKD a mateřské New World Resources (NWR), schůzka však byla zrušena. NWR navrhla důl zavřít již příští rok, nebo ho převést na stát.

Podle dostupných informací ministr Mládek ve středu jednal pouze s odborářským předákem Středulou. Důvodem ke zrušení trilaterálního jednání měly být vysoké finanční požadavky NWR. Ministr financí Andrej Babiš ve středu ve Sněmovně řekl, že schůzka byla přeložena na leden.

08.prosince 2015 v 18:37, příspěvek archivován: 09.prosince 2015 v 11:20

Situace v OKD začíná být vážná. Chci o ní jednat ve čtvrtek s předsedou ČMKOS Středulou a předsedou hornických odborů Sábelou. @JStredula

„Zástupci NWR i OKD těsně před schůzkou vznesli takový požadavek na finanční závazek státu, který pokládám za natolik závažný, že jej bude nezbytné nejprve podrobně analyzovat, a to na expertní úrovni,“ uvedl ministr Mládek pro iDNES.cz. Dodal, že pokládá za vyloučené rozhodnout během pár dnů o návrhu, který by výrazně zatížil daňové poplatníky a současně měl přímý vliv na osudy tisíců zaměstnanců OKD.

„Považuji za nezbytné mluvit s odboráři. O situaci jsem informoval předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu. S ním a s předsedou hornických odborů Janem Sábelem jsem dohodnutý na osobním setkání tento čtvrtek po poledni,“ sdělil Jan Mládek.

„Jsme připraveni. Vítáme iniciativu v zájmu ČR a zaměstnanců,“ uvedl v komentáři pod Mládkovým tweetem Středula. Mládka spolu s Babišem a ministryní práce Michaelou Marksovou (ČSSD) pověřila vláda k vyjednávání nové dohody o budoucnosti Dolu Paskov, který OKD patří, na začátku října. Současná dohoda mezi státem a společnostmi totiž zřejmě přestane platit na konci roku kvůli klesajícím cenám uhlí.

Sága Dolu Paskov

V roce 2013 OKD oznámila, že prodělečný Důl Paskov zavře. Vláda se loni v červnu s majitelem dohodla, že těžba ve ztrátovém dole poběží do konce roku 2017 a kabinet zaplatí 600 milionů korun na sociální programy pro horníky. Dohodu podepsal ministr průmyslu a zástupci OKD a NWR.

Od počátku bylo domluveno, že dohoda se stane neplatnou, pokud by podle mezinárodních srovnávacích standardů od 1. července 2014 do 31. prosince 2017 po tři po sobě následující čtvrtletí klesla cena uhlí pod 110 dolarů za tunu. Pod tuto hranici klesly ceny uhlí již ve druhém a třetím čtvrtletí letošního roku a ministerstvo předpokládá, že tomu tak bude i pro čtvrté čtvrtletí.

Cena uhlí klesá, vláda musí znovu obnovit jednání o pomoci dolu Paskov

„V současné době je naší prioritou předjednat smlouvu o Paskovu ve světle současných tržních podmínek a vyřešit sociální náklady spojené s uzavřením ztrátového dolu,“ řekl minulý týden poradce pro vztahy s investory NWR Radek Němeček.

Představenstvo NWR na dubnové valné hromadě opustil podnikatel a investor Zdeněk Bakala. Tomu nadále patří poloviční podíl ve skupině CERCL Mining, bývalé BXR Mining, která vlastní 50,5 procenta akcií NWR.

NWR navrhla zavřít Důl Paskov dřív nebo ho převést na stát

Těžební společnost navrhla uzavření Dolu Paskov už na konci příštího roku. Původní plán přitom počítal s uzavřením na konci roku 2017. Druhou variantou je převod dolu na stát. Vyplývá to z materiálu pro pondělní jednání vlády, který mají média k dispozici.

Současná dohoda mezi státem a společnostmi zřejmě přestane platit na konci roku kvůli klesajícím cenám uhlí. NWR a OKD chce podle dokumentu dohodu na komplexním řešení situace celé společnosti OKD, nikoliv pouze Dolu Paskov.

Materiál dále podotýká, že vzhledem k tomu, že zástupci NWR a OKD nepředložili na říjnovém jednání ohledně situace v OKD žádné konstruktivní a pro stát přijatelné varianty, uskutečnilo se 29. října ještě další jednání. Toho se kromě Mládka, Marksové a náměstka ministra financí Jana Gregora účastnili mimo jiné také vlastníci a manažeři společností, u kterých existují podnikatelské vazby na černouhelný těžební sektor. Šlo například o ČEZ, Třinecké železárny nebo Metalimex.

„Cílem uvedeného jednání byla především sondáž jejich zájmu o případné akviziční aktivity ve směru k těžební společnosti OKD, a.s., jejího případného řízeného úpadku nebo ochoty odprodat konkurenceschopné části podniku,“ uvádí materiál. Dodává, že zástupci NWR a OKD uvedli, že by v rámci jednání preferovali se státem dohodu na komplexním řešení situace OKD, a nikoli pouze Dolu Paskov. Mezi variantami bylo zmíněno například rozdělení společnosti, spojení s jinými průmyslovými podniky nebo prodej některých dolů.

,