Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD)

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) | foto: Petr Topič, MAFRA

„Podpultové“ tarify skončí i pro firmy, tvrdí Mládek. Jeho návrh mluví jinak

  • 488
Ministr průmyslu Jan Mládek si mylně vykládá návrh novely zákona o elektronických komunikacích předložený ve středu jeho vlastním ministerstvem. Podle něj se povinnost uzavírat smlouvy pouze za ceníkové ceny vztahuje i na firemní zákazníky. Návrh ale mluví vysloveně jen o spotřebitelích. Těmi ale podle nového občanského zákoníku firmy nejsou.

Ministerstvo průmyslu předložilo ve středu do legislativní rady vlády návrh ostře sledované novely o elektronických komunikacích (o jeho přípravě jsme psali zde). Ta má pomoci koncovým zákazníkům - tedy spotřebitelům - tlačit na operátory a donutit je ke zlevnění. Například jednodušším ukončováním smluv a rychlejším přenosem čísel od jednoho operátora k druhému. Operátoři také mohou dostávat za porušení pravidel výrazně vyšší pokuty.

Překvapivou novinkou ale byla pasáž, která má zamezit retenčním („podpultovým“) nabídkám pro koncové spotřebitele. Tedy slevám, kterými se snaží operátoři zákazníky udržet a nebo naopak přetáhnout od konkurence.

Po této změně, ovšem za podmínky, že bude zavedena společně se zamezením nelegálního přeprodeje firemních tarifů koncovým zákazníků, už dříve volal operátor O2 vlastněný skupinou PPF Petra Kellnera. Po středečním zveřejnění ale kontroverzní řádky kritizoval Český telekomunikační úřad (ČTÚ) s tím, že takový předpis by pouze zakonzervoval již tak drahé ceny, které musí v Česku spotřebitelé za tarify platit. Ke kritice se vzápětí přidal také mobilní operátor Vodafone CZ (psali jsme zde).

Návrh novely navíc nijak neošetřoval firemní sektor. Právě ten je z velké části základem neutěšené situace koncových zákazníků. V něm totiž panuje opravdová konkurence a operátoři se přebíjejí svými nabídkami. To si potom vynahrazují na koncových zákaznících, jimž všichni svůj vlajkový tarif (neomezené volání a SMS a 1,5 GB dat) nabízí za 749 korun. Tedy výrazně dráž než je dnes v Evropě běžné.

I firmy jsou spotřebitelé, tvrdí ministr

Ministr Mládek ale na čtvrteční tiskové konferenci na dotaz redaktora iDNES.cz tvrdil, že změna zákona s povinností transparentních cen soutěž naopak srovná. A to i proto, že se vztahuje jak na spotřebitele, tak i na firmy. Ani ty by nemohly podle něj dostávat služby za ceny, které by nebyly zveřejněny v ceníku a dostupné i pro ostatní.

Levnější mobilní služby hýbou politickou scénou

Blíží se volby a telekomunikační služby začali řešit politici. Za novelou stojí ministerstvo průmyslu a obchodu, které z nečinnosti ústy ministra Mládka obvinilo regulátora Český telekomunikační úřad.

Levnější volání řeší i ministr financí Andrej Babiš a premiér Sobotka (více zde).

Potíž je ale ve znění předpisu. „Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a poskytovatel univerzální služby nesmí při prodeji služeb spotřebitele diskriminovat; zejména nesmí spotřebitelům poskytovat služby za jiné ceny, než jaké byly uveřejněny podle odstavce 1,“ píše se ve § 54 (3) návrhu zákona o elektronických komunikacích.

Dvakrát se výslovně mluví o spotřebiteli. A spotřebitelem je dle nového občanského zákoníku (§ 419) „každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.“ Tedy spotřebitel není firma.

„Na všechny. Já to chápu, že jsou to všichni,“ potvrdil ještě Mládek svůj výklad na výslovný dotaz, zda se má toto pravidlo vztahovat na firmy i koncové zákazníky, i když je v návrhu výslovně zmíněn jen spotřebitel.

Že se Mládek ve výkladu mýlí potvrzuje i ČTÚ. „Tato pasáž aktuálního návrhu směřuje na spotřebitele. Tedy nikoli na firmy,“ říká mluvčí ČTÚ Martin Drtina.

Rozdíl v interpretaci je to přitom zásadní. Současné znění návrhu umožňuje operátorům dále ostře soutěžit ve firemním sektoru pomocí neveřejných nabídek. Tedy pokračovat v praxi, kterou mnozí označují za původ vysokých cen pro koncové zákazníky.

Ti by měli naopak šanci dosáhnout jen na oficiální ceny (dnes podle odhadů samotných operátorů až dvě třetiny uživatelů pro soukromé účely užívá buď služební nebo retenční tarify). A jak očekává ČTÚ, operátoři by neměli motivaci ceny pro koncové uživatele snižovat.