Právě tolik totiž činí jejich dodatečné požadavky na zvýšení rozpočtových výdajů.
Ministerstvo ale neuvedlo, kolik požadují jednotlivé resorty. "Ze strategických důvodů není dobré zveřejňovat požadavky ministerstev. První jednání vlády proběhne až za týden," řekl ČTK Radek Němeček z tiskového odboru ministerstva.
Oproti červenci, kdy se rozpočtem na příští rok poprvé zabývala vláda, se zvýšily příjmy i výdaje, a to shodně o 38 miliard. Dodatečné fondy se našly v rozpočtech EU. Ty mají příjmovou stranu posílit o 22,7 miliard, na daních by se mělo vybrat o 15,3 miliard víc, než počítal červencový plán.
Dodatečný tok peněz z Unie ale také znamená financování společných programů, které zase zvyšují výdajovou stránku. Přes třináct miliard korun si podle propočtů ministerstva vyžádají změny daňových předpisů, zejména zákona o daních z příjmů a DPH.
Obce a kraje by v důsledku daňových změn mohly o část svých příjmů přijít. K jejich krytí rozpočet nově počítá s třímiliardovou rezervou.
Celkové výdaje mají příští rok dosáhnout 944,6 miliard korun. Do státní kasy má přitéct 868,2 miliard. To znamená meziroční růst na obou stranách. Příjmy mají být o 63,3 miliard vyšší (7,9 procent) a výdaje o 56,1 miliard (6,3 procent).
Návrh zákona o rozpočtu na příští rok by měli ministři projednat ještě v září. Pokud jej kabinet schválí, rozhodnou o něm poslanci.
