Názory mezi státy se v této věci dosud lišily, takže je možné očekávat nesnadná jednání.
Rozdílné pohledy souvisejí s nastavením limitů i tím, kdo přesně by měl na jejich dodržování dohlížet. Evropský bankovní úřad (EBA) už minulý týden varoval, že pokud by členské státy umožnily přísnější kapitálová pravidla obcházet, pohnal by je před evropskou justici. EBA se obává oslabení kapitálových standardů, pokud budou mít poslední slovo ohledně jejich plnění státy, a ne evropský regulátor.
EBA chce, aby komerční banky měly do června ukazatel kapitálové přiměřenosti minimálně na devíti procentech z objemu aktiv. Ukazatel vyjadřuje poměr objemu kvalitního kapitálu k celkovým aktivům banky.
Celý problém, který dnes ministři mají na stole, je komplikován i obavami, aby případně kvůli pravidlům banky neomezily půjčování peněz. Svou roli hraje také ochrana daňových poplatníků, neboť v krizi řadě finančních domů musely přispěchat na pomoc státní pokladny.
Některé země, například Švédsko, chtějí, aby jejich bankovní domy splňovaly vyšší kritéria než sedm procent vyžadovaných na základě pravidel BASEL III, která by měla začít platit v roce 2013. Stockholm chce 12 procent. Švédský postoj podporuje i Británie. Otázkou ale mimo jiné je, zda by takový požadavek musela schvalovat Evropská komise.
